Recyklace lithiových baterií: past na náklady nebo příležitost k zisku?
Univerzita v Münsteru zkoumá náklady na recyklaci lithium-iontových baterií s cílem vyvinout udržitelnější procesy pro budoucnost.

Recyklace lithiových baterií: past na náklady nebo příležitost k zisku?
11. srpna 2025 zveřejnil tým z univerzity v Münsteru nové poznatky o nákladech na recyklaci lithium-iontových baterií. Studie, která se objevuje v renomovaném časopise „Nature Reviews Clean Technology“, nese název „Cost Modeling and Key Drivers in Lithium-Ion Battery Recycling“. Studie ukazuje, že náklady na recyklaci se značně liší v závislosti na typu baterie a použitém procesu. V současné době se náklady na recyklaci pohybují mezi 1 až 22 dolary za kilogram bateriového materiálu. Autoři studie kritizují, že transparentnost a srozumitelnost publikovaných nákladových modelů zůstává často nedostatečná.
Pozoruhodné je zejména to, že nejsou zohledněny všechny relevantní náklady. Například náklady na stroje jsou do kalkulací zahrnuty jen nedostatečně. Existují však i pozitivní aspekty: zisk z recyklace může být až 4 dolary za kilogram. Tyto rozdíly v nákladech vyplývají z různých recyklačních procesů, různých mezd a vysokých nákladů na energii. Výzkumný tým se domnívá, že náklady jsou přijatelné, protože v mnoha případech je dosaženo ekonomické ziskovosti. Ve své analýze kladou důraz na praktické využití výsledků, které mohou významně přispět k udržitelnější budoucnosti.
Význam recyklačních nákladů pro průmysl
Náklady na recyklaci jsou zásadní nejen pro ekonomickou stránku výroby baterií, ale také pro celkovou konkurenceschopnost bateriového průmyslu. Společnosti čelí výzvě splnit zákonné požadavky a zároveň nabídnout ekonomicky životaschopná řešení. Tyto náklady ovlivňují celkové náklady na vlastnictví bateriového produktu po celou dobu jeho životního cyklu. Rostoucí tlak na udržitelnost, zachování zdrojů a sledovatelnost materiálů představuje pro průmysl další výzvy.
Náklady se skládají z několika faktorů, včetně sběru, dopravy, třídění a samotného procesu recyklace. Zatímco hydrometalurgické procesy jsou efektivnější z hlediska zdrojů, pyrometalurgické procesy jsou výrazně složitější vzhledem k jejich vysoké energetické náročnosti. Inovativní přístupy a technologie, jako jsou systémy třídění s podporou umělé inteligence, slibují potenciál úspor, ale vyžadují vysoké počáteční investice, které se nevyplatí okamžitě.
Výzvy při zavádění recyklačních procesů
Na další výzvu upozorňuje studie RWTH Aachen University, která se zabývá recyklací baterií elektromobilů v Evropě. Recyklace se zde v současnosti nevyplácí z důvodu vysokých investic, zejména nákladů na dopravu. Až 70 % celkových nákladů tvoří doprava. Většina vytěžené černé hmoty se navíc musí prodat do zahraničí, protože evropská poptávka není dostatečná. Mnoho recyklačních závodů pracuje s kapacitou nižší než 10 %, což je způsobeno nízkými objemy vracení.
Infrastruktura pro chemické zpracování vyžaduje investice kolem 23 eur na tunu vstupního materiálu. Pro snížení závislosti na dovozu a zlepšení udržitelnosti jsou nezbytné efektivní a ziskové recyklační procesy. Autoři studie navrhují vyvinout decentralizovanou recyklační strukturu pro zkrácení přepravních tras a kombinaci regionálních procesů předúpravy s centrálními chemickými zpracovatelskými jednotkami. Tato opatření by mohla výrazně zlepšit ekonomický rámec pro recyklaci.
Stručně řečeno, recyklace lithium-iontových baterií představuje mnohostrannou výzvu. Ke snížení nákladů a nasměrování průmyslu na udržitelnější kurz je zapotřebí intenzivního výzkumu a inovativních řešení. Univerzita v Münsteru a další výzkumné instituce hrají ústřední roli ve vývoji praktických řešení.