Revoluce v dopravě: Výzkumníci z Paderbornu optimalizují autonomní vozidla!

Revoluce v dopravě: Výzkumníci z Paderbornu optimalizují autonomní vozidla!

Univerzita v Paderbornu zahájila nový výzkumný projekt, jehož cílem je výrazně zlepšit interakci mezi autonomními vozidly a chodci. Pod vedením Dr.-Ing. Sandra Gausemeier a Dr. rer. zdravotník. Tim Lehmann se projekt zaměřuje na rozpoznání úmyslů chodců jednat dříve, než skutečně jednají. To má pomoci proaktivně se vyhnout kritickým dopravním situacím, které by mohly představovat významný pokrok v oblasti autonomního řízení. Podle univerzity v Paderbornu byl projekt oceněn univerzitní cenou za výzkum, která má hodnotu 150 000 eur.

Inovativní projekt kombinuje metody umělé inteligence (AI) s analýzou pohybu. Vědci provádějí experimentální studie o chování lidí při rozhodování, aby vyvinuli prediktivní algoritmy. Výzva spočívá v generování, zpracování a reakci na informace v reálném čase, zejména ve složitých městských scénářích.

Cíle a metody projektu

Jedním z hlavních cílů je vyvinout systém založený na AI, který vytváří rizikové profily a dokáže přesně vyhodnotit budoucí akční záměry chodců. Aby bylo zajištěno úspěšné rozpoznání vzorců lidských pohybových sekvencí, má zásadní význam kvalita tréninkových dat. Proto se používají různé metody sběru dat, jako je sledování očí a mobilní elektroencefalografie.

Zvláštní důraz je kladen na provádění experimentálních studií v městském prostředí. Tyto testy mají pomoci zlepšit a pochopit interakce mezi člověkem a strojem. Kromě toho se plánuje, že po zaškolení budou autonomní systémy schopny rozpoznat úmysly chodců pouze na základě snímků z palubních kamer. První výsledky projektu se očekávají začátkem roku 2027.

Technologické výzvy a bezpečnostní strategie

Výzkumná práce čelí různým technologickým výzvám. Jedním z nich je potřeba optimalizovat autonomní vozidla pro běžný silniční provoz ve ztížených podmínkách. Fraunhoferův institut pro kognitivní systémy IKS zdůrazňuje, že autonomní vozidla fungují dobře v testovacích situacích, ale musí být odolná proti selhání v reálných prostředích, jako je špatné počasí nebo selhání senzorů. Proto se hledá odolná, inteligentní softwarová architektura, která zajistí spolehlivost systémů.

Významná část práce je také realizována na projektu KARLI, který je podporován konsorciem tvořeným Fraunhofer Institute IOSB, IAO a několika průmyslovými partnery. KARLI, což je zkratka pro umělou inteligenci pro adaptivní, citlivou a na úrovni vyhovující interakci ve vozidle budoucnosti, se zaměřuje na funkce AI pro úrovně automatizace 2 až 4. Individuální interakce mezi lidmi a AI zde hrají ústřední roli. Přizpůsobení interakcí různým úrovním automatizace má zlepšit bezpečnost a pozornost řidiče.

Ochrana dat a transparentnost jsou také zásadní faktory při získávání důvěry uživatelů v technologii. Inovativní přístupy, jako je použití senzorů podporovaných umělou inteligencí, interiérových kamer a velkých jazykových modelů, mají zajistit, aby interakce ve vozidle byly optimálně navrženy a zároveň byla zachována anonymita cestujících. První funkce z těchto projektů by mohly být dostupné v sériových vozidlech do roku 2026.

Celkově výsledky výzkumu z Paderbornu a Fraunhofer Institutes ukazují, že cesta k bezpečnému a efektivnímu autonomnímu řízení zahrnuje mnoho složitých výzev, které je třeba překonat prostřednictvím inovativních přístupů a mezioborové spolupráce.