Ruské dronové provokace: Nebezpečí války v Evropě roste!

Ruské dronové provokace: Nebezpečí války v Evropě roste!

Současný vývoj v Evropě poukazuje na alarmující nárůst napětí mezi Ruskem a NATO. 11. září 2025 vstoupilo 19 ruských dronů do polského vzdušného prostoru, což okamžitě vyvolalo znepokojení a je považováno za záměrnou provokaci. Čtyři z těchto dronů byly sestřeleny s podporou NATO. Stalo se tak na pozadí již tak napjatých vztahů, které dále podporovala ruská útočná válka na Ukrajině a agresivní vojenské manévry v regionu. Odborníci mají podezření, že Rusko chtělo těmito akcemi otestovat odolnost NATO a západních spojenců University of Witten/Herdecke.

V průzkumu prof. Dr. Podle Nilse-Christiana Bormanna, předního výzkumníka konfliktů, odhadlo 210 dotázaných odborníků riziko vojenského konfliktu mezi Ruskem a státem EU v příštích pěti letech na třetinu. Tento odhad odpovídá pravděpodobnosti hodu jedničky nebo dvojky při hodu kostkou. Navíc pravděpodobnost války s více než 1000 mrtvými je téměř čtvrtinová. Tato čísla převyšují předpovědi standardních politologických modelů a zaslouží si zvláštní pozornost.

Reakce a politické důsledky

Po incidentu s dronem Polsko požádalo o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Polský premiér Donald Tusk naléhavě varoval před možným otevřeným konfliktem s Ruskem. Korespondent ZDF Elmar Theveßen kritizoval slabou reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zatím neoznámil žádná jasná vojenská opatření, a je proto v rámci NATO považován za nespolehlivého partnera. Expertka na východní Evropu Sabine Adlerová také poznamenala, že Trump incident nevnímá jako kolektivní záležitost.

Jan van Aken, federální předseda Levice, komentoval probíhající diskuse o možných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Incident s dronem označil za test Vladimira Putina a varoval před možnou eskalací, pokud NATO zareaguje podobnými prostředky. Van Aken obhajoval jednání a vystupoval proti myšlence německých pozemních jednotek na Ukrajině. Místo toho navrhl vyslat mírové jednotky OSN k deeskalaci.

Vojenská činnost a strategie

Mezitím další incidenty vzbuzují obavy z ruských aktivit. 19. září tři ruské stíhačky strávily 12 minut v estonském vzdušném prostoru, než byly eskortovány zpět italským letectvem. Tyto a další provokace, jako jsou přelety dronů nad Rumunskem a narušení bezpečnostní zóny kolem polských ropných plošin v Baltském moři, přispívají k napjaté situaci.

NATO posílilo své východní křídlo v Pobaltí a provádí manévry k zajištění odstrašení a dodržování aliančních závazků. Bezpečnostní expertka Claudia Major zdůrazňuje, že ruská strategie je zaměřena na provokace a hybridní válku. Evropské zpravodajské agentury na druhou stranu varují, že Rusko by mohlo potenciálně vytvořit podmínky pro rozsáhlou konvenční válku.

Celkově je riziko vojenského konfliktu mezi Ruskem a státy NATO stále více vnímáno jako reálnější. Názory mezi politology a historiky se různí, historici odhadují riziko vyšší a varují, že politické napětí by se mohlo změnit v násilí Deutschlandfunk hlášeno.