Ukrajinský konflikt: Zaměřte se na německou historickou odpovědnost!

Ukrajinský konflikt: Zaměřte se na německou historickou odpovědnost!

Ruská útočná válka proti Ukrajině si připomíná třetí výročí 24. února 2023. Nekontrolovatelné ztráty mezi ukrajinským obyvatelstvem jsou alarmující: odhaduje se, že zemřelo až 70 000 ukrajinských vojáků a 12 000 civilistů, přičemž kolem 400 000 lidí bylo zraněno. Profesorka Dr. Ricarda Vulpius, východoevropská historička z univerzity v Münsteru, popisuje „špatnou náladu“ na Ukrajině. Obyvatelstvo touží po spravedlivém a bezpečném míru, ale stojí před obtížnými volbami, protože mírová jednání projednávají ústupy území, které Vulpius považuje za historicky neopodstatněné.

V roce 1991 hlasovalo pro ukrajinskou nezávislost přes 90 % obyvatel Donbasu a na Krymu se pro ni vyslovila také více než polovina obyvatel. V této souvislosti EU upustila od praxe územního smlouvání, v důsledku čehož se požadavky prezidenta Zelenského na nezbytné bezpečnostní záruky k zajištění pevného míru zdají být ještě naléhavější. USA podporují členství Ukrajiny v NATO od roku 2008, ale přijetí za současných podmínek je nepravděpodobné.

Historická odpovědnost Německa

Diskuse o historické odpovědnosti Německa vůči Ukrajině nabyla v posledních letech na významu. Dne 19. května 2017 byl v německém Bundestagu představen návrh o historické odpovědnosti Německa, který iniciovala Marieluise Beck z frakce Alliance 90/The Greens. Žádost nebyla přijata, ale byla postoupena zahraničnímu výboru k dalšímu zpracování. Cílem bylo posílit historickou odpovědnost, podpořit aktivní podporu Ukrajině a podnítit vzpomínkové dialogy.

Ve svém projevu Becková zdůraznila, že Ukrajina a další země jako Bělorusko a Litva nejsou v Německu často vnímány jako „krvavé země“, i když ve 20. století prožily bolestnou historii, včetně hladomoru a devastace druhé světové války. Většina projevů uznala historickou odpovědnost Německa. Dr. Fritz Felgentreu z SPD uvedl, že Ukrajinu je v Německu často obtížné vnímat jako evropskou zemi s vlastní identitou.

Výzvy a propaganda

Často je zdůrazňována potřeba posílit znalosti o Ukrajině v Německu. Dr. Hans Peter-Uhl (CDU/CSU) a Dr. Ute Finckh-Krämer (SPD) vyzvali k boji proti relativizaci historické odpovědnosti. Kritické hlasy z frakce Die Linke obhajovaly politiku míru a rovnováhy vůči Rusku a Ukrajině.

Diskurz o Ukrajině je však výrazně ovlivněn ruskou propagandou, která Ukrajinu často vykresluje jako nacistického kolaboranta. To vede ke krizi termínů. Potíže s klasifikací konfliktu se odrážejí v různých pojmech, jako je „konflikt“, „občanská válka“ nebo „hybridní válka“. Aby se zabránilo zkreslení vnímání, je zásadní podporovat dvoustranné platformy v občanské společnosti, kultuře, historii a vědě.

Pochopení vlivné ruské propagandy a jejího dopadu na informační prostor v Evropě je zásadní pro budoucí politická a společenská rozhodnutí. Ukrajina potřebuje maximální podporu, aby zabránila budoucí agresi, jak poznamenává Vulpius, aby nenechala zapomenout na poučení z minulosti a nepopírala odpovědnost za to, co se stalo.