Krize důvěry v žurnalistiku: Studie poukazuje na nespokojenost s demokracií

Krize důvěry v žurnalistiku: Studie poukazuje na nespokojenost s demokracií

Tým z Institutu žurnalistiky Technické univerzity v Dortmundu byl 6. června 2025 oceněn prestižní cenou Alexise de Tocqueville v St. Louis (USA). Tuto cenu každoročně uděluje Světová asociace pro výzkum veřejného mínění (WAPOR) za nejlepší vědeckou práci na témata demokracie a veřejného mínění. Oceněný příspěvek se zabývá souvislostí mediální skepse a nespokojenosti s demokracií v Německu a je označován za promyšlený a empiricky podložený.

Výzkumná skupina složená z Dr. Thomase Roessinga, Kristiny Beckmannové, Leonie Krzistetzko, prof. Michaela Steinbrechera a prof. Günthera Ragera ve své dlouhodobé studii „Žurnalistika a demokracie“ zjistila, že existuje významná souvislost mezi klesající důvěrou v žurnalistiku a všeobecnou nespokojeností s demokracií. To vede k závěru, že prosperita respondentů úzce souvisí s jejich nespokojeností s oběma oblastmi.

Krize důvěry v žurnalistiku

Aktuální výsledky studie jsou nejen zajímavé pro vědce, ale jsou vysoce relevantní i politicky. Detailní šetření ukazuje, že část populace novinářům systematicky nedůvěřuje. Průzkumy ukázaly, že přibližně 11 % respondentů médiím nedůvěřuje a věří, že jsou záměrně klamáni. Navíc 15 % věří, že média a politika spolupracují na manipulaci s veřejným míněním. Tato skepse výrazně narostla od doby, kdy se v roce 2014 rozšířil termín „lhaní tisk“, zejména na demonstracích Pegidy a AfD.

Ve skutečnosti se útoky na pracovníky médií v Německu v letech 2015 až 2022 dramaticky zvýšily, přičemž bylo zaznamenáno 287 fyzických útoků. Šíření mediálního cynismu jasně souvisí s mezerami v zastoupení a nedostatkem mediálních znalostí. Nepochopení toho, jak žurnalistika funguje, tuto nedůvěru posiluje a vede k rozdělenému obrazu žurnalistiky ve východním a západním Německu.

Posílení důvěry médií

Studie naznačuje, že k posílení důvěry by mohla přispět větší transparentnost novinářské práce a cílená podpora mediální gramotnosti mezi obyvatelstvem. Mediální gramotnost je považována za zásadní pro demokratickou participaci a zahrnuje kognitivní, afektivní a praktické rozměry. Kognitivní dovednosti se týkají znalostí mediálních systémů, zatímco afektivní dovednosti zahrnují ocenění žurnalistiky.

Profesionální žurnalistika je považována za zásadní pro fungování demokracie. Přesto se žurnalistika nachází uprostřed krize důvěry, kterou také živí postupující digitalizace a používání AI. První aplikace umělé inteligence v žurnalistice se datují zhruba před deseti lety a dnes novináři stojí před výzvou vypořádat se s autenticitou obsahu a udržet si důvěru publika.

Závěrem je třeba poznamenat, že studie „Žurnalistika a demokracie“ je podporována Nadací Press House NRZ a každoročně provádí průzkumy mezi politiky, novináři a populací s cílem komplexně analyzovat očekávání žurnalistiky a důvěru v tuto instituci. Tyto poznatky jsou velmi důležité jak pro mediální krajinu, tak pro politické struktury.

Více informací o tom, jak je žurnalistika dnes vnímána a jaké výzvy musí překonávat, naleznete v podrobných rozborech v příslušných studiích. Ukazuje to i akademická studie Federální agentura pro občanské vzdělávání složitost vztahu žurnalistiky a společnosti.

Kromě toho, komplexní studie o mediální gramotnosti a očekávání žurnalistiky v Studie žurnalistiky TU Dortmund které nabízejí vzrušující pohledy na různé perspektivy.