Záchrana opylovačů: Trierští vědci bojují proti vyhynutí hmyzu!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Univerzita v Trevíru se účastní projektu EU BUTTERFLY v boji proti úbytku opylujícího hmyzu.

Die Universität Trier beteiligt sich am EU-Projekt BUTTERFLY zur Bekämpfung des Rückgangs bestäubender Insekten.
Univerzita v Trevíru se účastní projektu EU BUTTERFLY v boji proti úbytku opylujícího hmyzu.

Záchrana opylovačů: Trierští vědci bojují proti vyhynutí hmyzu!

Úbytek opylujícího hmyzu, zejména včel, čmeláků a motýlů, představuje vážnou hrozbu pro globální reprodukci rostlin a zásobování potravinami. Projekt EU Horizon „BUTTERFLY“, do kterého je zapojena Univerzita v Trevíru, si klade za cíl tyto výzvy řešit. Projekt vedený univerzitou v Bergenu spojuje 24 vědeckých institucí z Norska a Řecka, aby pochopili příčiny úbytku opylovačů a vyvinuli účinná opatření k posílení těchto důležitých druhů. Jak vysvětluje Trierská univerzita ve své zprávě, název projektu „BUTTERFLY“ odkazuje na motýlí efekt, který ilustruje, jak malé změny mohou mít velké účinky.

Důležitost opylujícího hmyzu je zdůrazněna v novém dokumentu o politice, který zdůrazňuje vztah mezi těmito zvířaty a cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (SDG). Tento dokument byl zveřejněn v rámci 15. konference OSN o biologické rozmanitosti. Zdůrazňuje, že opylovači jsou nezbytní nejen pro přežití lidstva, ale také pro pozemské ekosystémy. Celkově jsou opylovači spojeni s 58 ze 169 cílů SDG ve 14 ze 17 SDG, což dokazuje jejich ústřední roli při dosahování globálních cílů udržitelnosti.

Výzkum a interdisciplinarita

Výzkumný projekt „BUTTERFLY“ kromě biologických a vědeckých aspektů integruje také disciplíny, jako je filozofie a psychologie. Dr. Katharina Schwarz z univerzity v Trieru studuje psychologickou motivaci lidí k výběru rostlin šetrných k opylovačům. Vyhodnocuje dotazníky a provádí počítačové testy, aby analyzovala psychologické účinky na chování. Plánované terénní experimenty mají převést výsledky těchto laboratorních testů do praktické realizace s cílem získat hlubší vhled do interakcí mezi lidmi a přírodou.

Hlavním cílem tohoto projektu je podporovat vědeckou výměnu mezi různými obory. Univerzita v Trieru nabízí vynikající infrastrukturu a odborné znalosti, které jsou nezbytné pro mezioborovou výzkumnou práci. Propagace projektu začala 1. března, přičemž první setkání zúčastněných stran se mělo konat v dubnu v Paříži.

Cíle udržitelnosti a jejich realizace

Evropská komise a federální vláda si daly za úkol dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, které byly přijaty v roce 2015 jako součást Agendy 2030. Tato agenda slouží jako cestovní mapa k zajištění sociální, ekonomické a environmentální udržitelnosti a je spojena s prováděním opatření pro boj proti změně klimatu. Zvláštní důraz je kladen na odpovědnost předních průmyslových a rozvíjejících se zemí, včetně států G20, které by měly hrát průkopnickou roli při efektivní realizaci cílů.

V kontextu strategických přístupů k podpoře opylovačů se tvůrcům politik doporučuje začlenit tato zvířata do politik zaměřených na SDG 2 (nulový hlad) a SDG 15 (Život na souši). Očekává se, že úbytek volně žijících opylovačů v Evropě bude zvrácen do prosince 2025 v rámci projektu „Safeguard“. Tento závazek ukazuje, jak hluboce jsou propojeny otázky biodiverzity, opylovačů a ochrany hmyzu s dosahováním cílů udržitelnosti.