Důvěra v média: Studie ukazuje znepokojivé trendy v Německu
Mohučská dlouhodobá studie o důvěře v média ukazuje první výsledky o důvěryhodnosti médií v Německu a jejich vývoji.

Důvěra v média: Studie ukazuje znepokojivé trendy v Německu
Mohučská dlouhodobá studie o důvěře v média ukazuje, že v Německu nedochází k celonárodnímu poklesu důvěry v média. Přesto je veřejná debata stále více vnímána jako agresivní a neobjektivní. Podle studie, kterou od roku 2015 provádí Univerzita Johannese Gutenberga Mainz a Univerzita Heinricha Heineho Düsseldorf, rostoucí menšina pohlíží na zavedená média kriticky nebo dokonce nepřátelsky. Informuje o tom server Univerzita Johannese Gutenberga Mainz.
Zajímavé výsledky ukazuje reprezentativní telefonický průzkum v listopadu a prosinci 2024, kterého se zúčastnilo 1203 respondentů ve věku 18 a více let. U tohoto průzkumu je statistická chybovost maximálně 3 procentní body. 47 procent dotázaných důvěřuje zavedeným médiím, „když jde o skutečně důležité věci“, což představuje mírný nárůst ve srovnání s předchozím rokem (44 procent). Tato důvěra je však pod vrcholem 56 procent během pandemie COVID-19, ale vyšší než 43 procent v roce 2019.
Důvěra v média a sociální vnímání
Významných 20 procent respondentů uvedlo, že médiím nevěří, což je zlepšení oproti loňským 25 procentům. Přes 50 procent vnímá veřejné debaty jako neobjektivní a agresivní. Průzkum také obsahoval tvrzení, že 69 procent respondentů říká, že lidé v debatách tvrdošíjně trvají na svém názoru a 68 procent nenechává ostatní domluvit. Navíc 44 procent uvádí, že záměrně zamlčují důležitá fakta.
Zásadní je také vnímání mediálního pokrytí konkrétních témat. Pouze 27 procent dotázaných důvěřuje zprávám o Izraeli a Gaze a 40 procent důvěřuje zprávám o válce na Ukrajině. Tyto hodnoty podtrhují rozdělený vztah mezi médii a publikem, přičemž důvěra ve veřejnou komunikaci je považována za klíčovou pro fungování demokracií i Mediální centrum Johannes Gutenberg University Mainz zdůraznil.
Výzvy zavedených médií
Tlak na zavedená média dále zvyšují demonstrativní slogany jako „lživý tisk“ a agresivní komentáře na internetových fórech. Digitalizace přispěla k šíření konspiračních teorií, což představuje vážnou výzvu pro důvěru v renomované zdroje informací. Tyto aspekty jsou součástí dlouhodobého projektu, který zkoumá determinanty a dynamický vývoj mediální důvěry mezi obyvatelstvem.
Výsledky studie ukazují, že 20 procent dotázaných souhlasí s tvrzením, že média podkopávají svobodu projevu v Německu. 20 procent také vyjadřuje přesvědčení, že populaci média systematicky lžou, před dvěma lety to bylo 14 procent. Souhlas s názorem, že vykazování je nedostatečné, vykazuje významný nárůst.
Důvěra ve veřejnoprávní vysílání klesla na 61 procent, což je nejnižší hodnota v dlouhodobé studii, zatímco 56 procent respondentů důvěřuje místním novinám a 55 procent celostátním deníkům. Pro srovnání, důvěra v bulvární média zůstává na 3 procentech a důvěra v soukromé vysílání klesla z 22 procent na 17 procent. Celkově si média vedou v žebříčku důvěry uprostřed, lépe než politika (19 procent) a církve (14 procent), ale hůře než soudnictví (63 procent) a věda (72 procent).
Celkově studie ukazuje, že navzdory zásadní stabilitě důvěry v média existuje nepopiratelný trend směrem k rostoucí skepsi a brutalitě ve veřejné debatě. Výzkumné otázky Konvergence médií na Univerzitě Johannese Gutenberga Mainz zahrnovat studium těchto trendů a jejich dopadu na mediální krajinu a na důvěru veřejnosti.
Komplexní výsledky této desáté vlny průzkumu budou zveřejněny v květnu 2025. V této souvislosti bude k dispozici knižní titul „Media Trust in Germany“, který obsahuje dosud nepublikovaná hodnocení a nové časové řady a poskytuje důležité poznatky pro budoucí výzkumy a debaty na téma důvěry v média a demokracii.