Odpočítávání voleb: koalice a krize – co nás čeká v roce 2025?
Panelová diskuse o federálních volbách v roce 2025 na RPTU: Odborníci analyzují volební výsledky a politické možnosti 26. února.

Odpočítávání voleb: koalice a krize – co nás čeká v roce 2025?
9. března 2025 se federální volební kampaň ukáže jako obzvláště dynamická. Rozhodující volby se konaly 23. února 2025 poté, co se politická scéna od rozpadu koalice v listopadu 2024 měnila. To vedlo k řadě rozhodnutí voličů, která nejen ovlivnila průzkumy veřejného mínění v posledních měsících, ale také formovala ústřední témata politické diskuse v Německu.
26. února uspořádal v Altes Kaufhaus Landau panelovou diskusi Institut Franka Loeba z RPTU. Akce byla důležitou příležitostí k analýze výsledků voleb a nalezení odpovědí na klíčové otázky. To zahrnovalo rozhodnutí voličů a faktory, které je ovlivňují, stejně jako možné varianty vlády po volbách.
Výzvy nové vlády
Panelová diskuse se týkala řady kritických témat. Intenzivně se diskutovalo zejména o procesu ekonomické transformace, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a geopolitickém napětí, včetně ukrajinské války a blízkovýchodního konfliktu. Kromě toho byla klíčovou otázkou možnost menšinové vlády, zejména s ohledem na výzvy, které by nová vláda musela překonat.
Účastníky diskuse byli renomovaní odborníci: Marcus Höreth, profesor domácí politiky a srovnávací vlády na RPTU Kaiserslautern, a Manuela Glaab, profesorka politologie na RPTU Landau a vědecká ředitelka Institutu Franka Loeba. Vaše odborné znalosti by měly pomoci vytvořit jasný pohled na současnou politickou situaci.
Průzkumy veřejného mínění a možné vládní koalice
V období před federálními volbami přineslo několik průzkumů zajímavé poznatky o politických preferencích občanů. Průzkum Forsa z 1. října 2024 ukázal, že 47 % respondentů by nevolilo kandidáta na kancléře. Friedrich Merz získal 27 %, zatímco Olaf Scholz získal 26 % hlasů. Tato nálada se projevila i v průzkumu na konci srpna 2024, kde 50 % odpovědělo „žádný/nevím“ a Scholz i Merz byli každý na 25 %.
Navíc v průzkumu agentury INSA, ve kterém byl Markus Söder považován za kandidáta CDU/CSU na kancléře, bylo zjištěno, že dokázal přilákat 37 % hlasů, zatímco 30 % uvedlo, že by pro kandidáta nehlasovali. Průzkum veřejného mínění ukazuje, jak kolísavá byla nálada voličů a nejistoty kolem stran.
V kontextu Porýní-Falc se současná vládní koalice složená z SPD, FDP a Aliance 90/The Greens již nepovažuje za životaschopnou, protože již nemá většinu. Budoucí koaliční možnosti by mohla ovlivnit teoretická změna rozdělení křesel v zemském parlamentu, zejména pokud strany chtějí překročit pětiprocentní hranici.
Vstup na panelovou diskuzi v Landau byl zdarma, ale byla doporučena registrace e-mailem na fli[at]rptu.de. To ilustruje závazek Institutu Franka Loeba, který se věnuje vědecké analýze společensko-politického vývoje a podpoře politického vzdělávání.
Celkově je jasné, že politická scéna před a po federálních volbách v roce 2025 se vyznačuje různými názory, nejistotami a významnými výzvami, které budou mít trvalý dopad na debaty v nadcházejících měsících.