Revoluce v kostní medicíně: metoda bez radiace ze Sárska!

Revoluce v kostní medicíně: metoda bez radiace ze Sárska!

Převratná studie profesorky Bergity Ganseové ze Sárské univerzity přináší novou naději pro sledování hojení zlomenin. Výzkum ukazuje, že hojení zlomenin kostí kriticky závisí na průtoku krve a zásobování tkání kyslíkem. Pomocí komerčně dostupných měřících přístrojů, které využívají světlo a jsou tedy bez záření, mohou lékaři přesněji a efektivněji sledovat proces hojení zlomenin. Výsledky této studie byly publikovány v renomovaných časopisech, včetně „Biosensors and Bioelectronics“ a „Journal of Functional Biomaterials“.

Nově vyvinutá metoda umožňuje snadno umístit měřící přístroj na kůži nad místo zlomeniny i se sádrovými odlitky. To umožňuje rychle sledovat proces hojení bez nutnosti rentgenového nebo CT vyšetření. Zatímco rentgenové a CT snímky poskytují pouze selektivní snímky a zahrnují také záření, nová zařízení mohou poskytovat kontinuální data pro hojení.

Léčení v detailu

Ve studiích 55 pacientů trpících zlomeninami holenní kosti a 51 kontrolních subjektů výzkumníci zjistili, že průtok krve a saturace kyslíkem vykazují charakteristické trajektorie během regenerace kosti. Na začátku hojení se průtok krve zvýší, ale po dvou až třech týdnech se opět sníží. Nasycení kyslíkem vykazuje podobné chování. Nesrovnalosti v naměřených hodnotách mohou naznačovat zpoždění v procesu hojení, které může být způsobeno faktory, jako je příliš mnoho cvičení, kouření nebo existující rakovina.

Vývoj této slibné technologie financuje Nadace Wernera Siemense osmi miliony eur. Pracujeme také na inteligentních implantátech, které mají podporovat jak sledování, tak podporu hojení kostí. Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku (DLR) a NASA má za cíl výzkum mechanismů úbytku kostní hmoty ve vesmíru.

Globální význam a aplikace

Tato inovativní metoda by mohla nejen zlepšit lékařskou péči ve vysoce rozvinutých zemích, ale mohla by být klíčová i v chudších zemích. Ve skutečnosti mnoho lidí v takových regionech čelí problémům, které vážně omezují jejich přístup k lékařské péči. Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvádí, že chudoba je jednou z nejčastějších příčin nemocí a každoročně tlačí asi 100 milionů lidí pod hranici chudoby, často kvůli zdravotním nákladům.

Kromě toho nedostatek zdrojů, čisté pitné vody a hygieny v rozvojových zemích vede k vysokému riziku onemocnění. Faktory, jako je nezaměstnanost, nedostatečná školní docházka a nedostatečné plánování rodiny, zhoršují již tak nejistou zdravotní situaci. Díky těmto společenským výzvám je zavádění a zavádění nových lékařských technologií o to důležitější.

V této souvislosti vědci také poznamenali, že prvořadý význam má rozvoj zaměřený na zdraví a odolný vůči klimatu. Preventivní přístup založený na populaci by mohl být zásadní pro zmírnění negativních dopadů změny klimatu na zdraví v postižených regionech. Zpráva Lancet Countdown o zdraví a změně klimatu v Latinské Americe zdůrazňuje tuto potřebu a zdůrazňuje naléhavost takového opatření.