Nový rámec EU pro hospodářskou politiku: reformy pro budoucnost a stabilitu!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Politologové z Magdeburské univerzity využívají PROSPER k výzkumu rozpočtové politiky EU a vypracování doporučení pro reformu.

Politikwissenschaftler der Uni Magdeburg erforschen mit PROSPER die EU-Haushaltspolitik und entwickeln Reformempfehlungen.
Politologové z Magdeburské univerzity využívají PROSPER k výzkumu rozpočtové politiky EU a vypracování doporučení pro reformu.

Nový rámec EU pro hospodářskou politiku: reformy pro budoucnost a stabilitu!

15. dubna 2025 zesílí Univerzita Otto von Guericke Magdeburg svou roli v evropském výzkumu redesignu veřejných financí. Politologové na univerzitě jsou členy výzkumné sítě PROSPER, která se zabývá rozpočtem a hospodářskou politikou EU. Tato síť se skládá z dvanácti institucí z různých evropských zemí a dala si za cíl vypracovat konkrétní doporučení pro činnost prostřednictvím vědeckých výměn a workshopů.

Výzkumný tým pod vedením prof. Evy Heidbrederové se zaměřuje na návrh politiky a řízení reforem, které se točí kolem fiskálních pravidel EU a rozpočtu EU. Speciálními tématy jsou investice do obrany, bezpečnosti, inovací a konkurenceschopnosti a také stability v eurozóně. V současné době probíhají jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie, který rovněž zahrnuje důležité otázky týkající se velikosti rozpočtu, výdajů a původu finančních prostředků v rámci EU.

Inovace v kontrole fiskální politiky

Hlasitý germany.representation.ec.europa.eu Evropský parlament a Rada EU nedávno dosáhly politické dohody o novém rámci správy ekonomických záležitostí. Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda Evropské komise, označil dohodu za významný krok vpřed. Cílem nového rámce je posílit udržitelnost dluhu členských států a podporovat cestu udržitelného růstu podporujícího začlenění.

Nový rámec je popisován jako jednodušší, transparentnější a efektivnější. Ústředním prvkem je zavedení nových střednědobých plánů strukturální fiskální politiky, které musí členské státy vypracovat od roku 2024. Tyto plány zahrnují rozpočtové cíle, reformy a investice, které posoudí Komise a schválí Rada. Kromě toho bude zavedeno monitorování založené na riziku na základě rozpočtové situace každého členského státu.

Výzvy a příležitosti

Výzvy, kterým EU čelí, jsou různé. Zvýšená úroveň veřejného dluhu, zejména v důsledku pandemie COVID-19, vyžaduje úpravu pravidel fiskální politiky. Komise rovněž vidí potřebu navýšit rozpočet a splatit dluh vzniklý během pandemie. Smysluplný rámec pro řízení těchto finančních závazků je zásadní pro zajištění hospodářské stability v Unii. europarl.europa.eu zdůrazňuje, že nový rámec vstoupí v platnost dnem 30. dubna 2024 a představuje zásadní přepracování stávající správy ekonomických záležitostí.

Kromě toho Komise vyzývá k předkládání výročních zpráv o pokroku členských států a podporuje zjednodušené a automatizované řešení postupů při nadměrném schodku. Členské státy, které se neřídí novými pravidly, by mohly být předloženy Evropskému soudnímu dvoru, což zdůrazňuje význam dodržování fiskálních pravidel.

Komplexní přístup k reformě fiskální politiky EU ukazuje, jak vážně se řeší současné výzvy. Tyto reformy, podobně jako změny mezi lety 2011 a 2013 v reakci na krizi státního dluhu, by mohly vést ke stabilnějšímu ekonomickému základu v EU.

První akce výzkumného projektu PROSPER, veřejná panelová diskuse, se uskuteční 14. června 2025 v rámci „Dlouhé noci vědy“. Tříletý projekt je financován částkou 1 milion eur a poskytne analytický podpůrný proces pro jednání o těchto důležitých ekonomických otázkách.