Skály v centru pozornosti: Geologové varují před nebezpečím v Saském Švýcarsku

Skály v centru pozornosti: Geologové varují před nebezpečím v Saském Švýcarsku

Od požáru v Saském a Českém Švýcarsku v roce 2022 se tým geologů z Freiburgu intenzivně zabývá zkoumáním stability hornin a s tím souvisejícím nebezpečím pro lidi v horách. Tyto požáry nejen změnily krajinu, ale také způsobily akutní rizika v turistických oblastech, jako je Labské pískovce, jak uvádí [tu-freiberg.de]. Výzkum vedou TU Bergakademie Freiberg a TU Dresden. Zkoumají vliv těchto požárů na pevnost pískovce a žuly, což má velký význam pro bezpečnost turistů a infrastrukturu v těchto regionech.

V rámci studia se dva projekty věnovaly zkoumání pohybu mas v horách. Jeden z těchto projektů je realizován ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, konkrétně zkoumá vnitřní stavbu skal včetně opevněné věže skalního stupně Rathen. Další projekt s HTW Dresden analyzuje masové pohyby, ohrožení infrastruktury a stabilitu hrází na Kavkaze. Shromážděná data proudí do geografického informačního systému (GIS) a do bezpečnostních konceptů s cílem co nejpřesněji zaznamenat nebezpečí pro návštěvníky a obyvatele.

Výzkumy a metody

Jeden z aktuálních projektů s názvem „Firerisk“ se zaměřuje na nezpevněné pískovcové skály v pohoří Labské pískovce. Tyto horniny se vyznačují pevnou pískovcovou schránkou, ale jejich vnitřní stavba je často nejasná. Aby bylo možné lépe porozumět strukturním vlastnostem těchto hornin, jsou dále rozvíjeny nedestruktivní metody, jako jsou geofyzikální měření a obrazová analýza leteckých snímků. Kromě toho jsou plánovány rozsáhlé požární zkoušky, při kterých se budou testovat různé teploty a doby trvání, aby se zjistily materiálové vlastnosti pískovce.

Výsledky tohoto výzkumu jsou klíčové pro geotechnické požární modely, které se používají k výpočtu stability a chování hornin a toků suti v různých požárních scénářích.

Řízení rizik a preventivní opatření

Nebezpečí, které představují pády kamenů a přesuny mas, vyžadují komplexní opatření ke snížení rizik. Podle [geologie.sachsen.de] by měl být výchozí stav skalních stěn zdokumentován, aby byly zaznamenány změny. Odborníci také doporučují najmout si odborníka na posouzení rizika, zejména v oblastech ohrožených padajícími kameny nebo sesuvy.

• Absturzgefährdete lose Steine sollten entfernt werden.
• Es empfiehlt sich, Steinschlagschutzgehölze unterhalb der Felswände zu pflanzen.
• Die Errichtung von Schutzzäunen wird ebenfalls als wirksam erachtet.
• Für Neubauten in gefährdeten Bereichen sollten keine Auflasten im Kopfbereich des Hangs vorgenommen werden.

Kromě toho, pokud existuje nízké riziko padajících kamenů, měla by být přijata preventivní opatření, jako je pevná konstrukce stěn a střešních prvků. Pro adekvátní posouzení rizikové situace jsou nezbytné podrobné inženýrskogeologické průzkumy.

Současné extrémní jevy počasí a hustá populace v horách zvyšují naléhavost těchto vyšetřování. Podle [pollux-fid.de] nejsou rizika plynoucí z pádů kamenů důležitá jen pro vlastníky lesů nebo místní obyvatele, ale také pro turisty. Monitoring skalních svahů ohrožených padajícím kamením je ústředním bodem projektu GeoRiS, který financují spolkové země a Evropská unie. Ke sledování vývoje stability a na základě toho iniciovat cílená bezpečnostní opatření se používají metody fotogrammetrického měření s vysokým rozlišením.