Nositel Nobelovy ceny Ramakrishnan o tajemství stárnutí a prodloužení života

Nositel Nobelovy ceny Ramakrishnan o tajemství stárnutí a prodloužení života

21. října 2025 vystoupí nositel Nobelovy ceny za chemii Venki Ramakrishnan s přednáškou v Audimaxu Technické univerzity (TU) Drážďany. Pod názvem „Proč umíráme: Nová věda o stárnutí a hledání nesmrtelnosti“ se bude zabývat příčinami a mechanismy stárnutí. Přednáška začíná v 19:00. a je otevřena všem zájemcům; předchozí registrace není nutná. Tato akce je součástí série přednášek podporovaných různými partnery, včetně Ardenne GmbH a Společnosti přátel a příznivců TU Dresden e.V.

Ramakrishnan, kterému je 73 let, má za sebou působivou akademickou kariéru. Po dokončení bakalářského studia fyziky na Baroda University v Indii dokončil doktorát na Ohio University. Později se ponořil do biologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu. V roce 2009 obdržel Nobelovu cenu za důležité studie o struktuře a funkci ribozomu. V letech 2015 až 2020 byl také prezidentem Královské společnosti, jedné z nejstarších vědeckých společností na světě.

Pohledy na výzkum dlouhověkosti

Výzkum dlouhověkosti se v posledních letech rychle rozvíjí a pohlíží na stárnutí jako na proces, který lze biologicky ovlivnit. Cílem je prodloužit roky života a zároveň podpořit zdraví v těchto letech. Stále více se věří, že významného pokroku lze dosáhnout pomocí technologií, jako je buněčné přeprogramování, při kterém lze buňky obnovit do mladšího stavu. Studie v Salkově institutu ukazují slibné výsledky pro částečné přeprogramování buněk bez tvorby nádorů.

Kromě toho mezinárodní výzkumné týmy intenzivně pracují na kontrolovatelných aplikacích těchto technik pro lidi, zejména v souvislosti s neurodegenerativními chorobami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Klíčovým rizikem přeprogramování je nekontrolovaná buněčná proliferace, která vyžaduje přesné dávkování.

Terapie proti nemocem souvisejícím s věkem

Zvláště zajímavou oblastí je výzkum senolytik, látek zaměřených na ničení senescentních buněk, které mohou podporovat záněty a poškozovat orgány. V současné době je v klinických studiích přes deset senolytik. Studie Mayo Clinic ukazuje, že pacienti s idiopatickou plicní fibrózou mohou mít prospěch z léčby dasatinibem a quercetinem. Pilotní studie v Kanadě prokazují zlepšení rychlosti chůze a kognitivních schopností u starších subjektů po senolytické terapii.

Výzkumné skupiny se také zaměřují na mitochondriální optimalizaci s cílem obnovit mitochondriální účinnost, zatímco genomická precizní medicína se vyvíjí pro kontrolu epigenetických faktorů stárnutí. Techniky jako CRISPR pro epigenetické úpravy jsou ve vývoji, ačkoli klinické aplikace jsou stále v raných fázích.

Sociální a etické problémy

Pokroky ve výzkumu stárnutí také vyvolávají důležité sociální a etické otázky. Je třeba pečlivě zvážit dopad starší zdravé populace na důchodové systémy a trh práce. Objevují se také výzvy k regulaci medicíny dlouhověkosti a etickému posuzování genetických intervencí.

V současné době neexistují žádné schválené léky na prodloužení života. Odborníci zdůrazňují význam vyvážené stravy, fyzické aktivity, spánkové hygieny a psychosociální stability jako účinných opatření pro zdravé stárnutí. Vývoj ve výzkumu stárnutí však nabízí slibnou perspektivu pro zpomalení nebo zvrácení biologického stárnutí, ačkoli mnoho dlouhodobých účinků je stále neznámých.

Pro další informace o akci a Venki Ramakrishnan mohou zájemci navštívit webové stránky TU Dresden: tu-dresden.de.

Další informace o výzkumu dlouhověkosti naleznete na current-knowledge.de, přičemž hluboké poznatky v odborné literatuře lze nalézt např. pod deutschlandfunk.de jsou k dispozici.