Renate Aris mluví o odpovědnosti a lidskosti na TUD!

Renate Aris mluví o odpovědnosti a lidskosti na TUD!

Renate Aris, poslední přeživší holocaustu v Drážďanech, bude 20. května 2025 mluvit o svém pohnutém životním příběhu na Technické univerzitě v Drážďanech (TUD). Akce začíná v 18:00. a bude doprovázena simultánním anglickým překladem. Renate Aris, narozená během nacistické éry, kombinuje své vzpomínky na tuto temnou éru s naléhavou výzvou k odpovědnosti, morální odvaze a lidskosti. TUD s ní uspořádalo diskusi v listopadu 2024, která byla také velmi dobře přijata. Zájemcům doporučujeme, aby se registrovali. Přesné místo konání bude následně oznámeno.

Tato akce je součástí Židovského kampusového týdne 2025, který se bude konat od 19. do 25. května na více než 15 univerzitních místech v Německu. Jeho cílem je zviditelnit židovský život a vytvořit prostor pro otevřenou výměnu. Mezi další akce na TUD patří workshop 21. května na téma „Antisemitismus a antifeminismus – historické a ideologické propletence“ a „Bezpečný prostor“ pro židovské studenty 22. května, oba vedené odborníky a sdruženími jako Keshet e.V. a Židovská aliance pro střední Německo.

Renate Aris: Hlas paměti

Renate Arisová, která jako dítě unikla deportaci do Terezína, je jednou z posledních přeživších holocaustu v Sasku. Veřejně se pevně zavázala vyrovnat se s nacistickou minulostí. V nedávném rozhovoru řekla, že nestačí o těchto otázkách jen mluvit 27. ledna, Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Její názor posílila účast na demonstracích proti pravicovému extremismu. Svědectví o jejích zkušenostech je pro ni obzvláště důležité.

Během rozhovoru v jejím bytě v Chemnitzu svědčil program německého Bundestagu na hodině památky holocaustu ležící na konferenčním stolku o její trvalé oddanosti kultuře vzpomínání. Aris vysvětluje, že sdílení o holocaustu by nemělo být vyhrazeno pouze pro přeživší, ale že odpovědnost musí převzít i mladší generace. Tento postoj je zvláště aktuální v kontextu, ve kterém jsou holocaust a nacistická minulost stále více relativizovány, včetně politických hnutí, jako je AfD.

Výzvy kultury vzpomínání

Diskuse o vyrovnání se s minulostí a kulturou vzpomínání v Německu je složitá. Umělci jako Moshtari Hilal a Sinthujan Varatharajah nedávno navrhli zavést termín „lidé s nacistickým pozadím“, aby se vyjádřili k odpovědnosti potomků nacistického režimu. Tato diskuse ukazuje, jak je v postmigrantské společnosti znovu vyjednávána pravomoc interpretovat nacistickou minulost. Historicky se takové debaty často odehrávaly v rámci kolektivu „Německého původu“.

Stěžejní otázky byly vzpomínkově-kulturní boje nastolovány již od 80. let, například v debatách kolem sporu historiků nebo protestů proti zpracování dějin v divadle. Existuje také tendence stále více promítat antisemitismus a zapomínání na historii do migrantů. Kritické hlasy, jako je Naika Foroutan, volají po inkluzivní kultuře vzpomínání, která by měla oslovit každého ve společnosti a zdůrazňovat univerzální význam historie.

Připravovaná přednáška Renate Aris na Technické univerzitě v Drážďanech nabídne nejen pohled na její osobní zkušenosti, ale také pozvánku k otevřené diskusi o odpovědnosti a tématech paměti v dnešní společnosti.

Pro další informace a registraci na akce mohou zájemci kontaktovat přímo Anju Wiede.

Pro další informace si můžete přečíst zprávy z TU Drážďany, Volný tisk a bpb návštěva.