Smutek za profesorem Jochenem Guckem: Opustil nás průkopník biofyziky

Smutek za profesorem Jochenem Guckem: Opustil nás průkopník biofyziky

Drážďanská vědecká komunita truchlí za profesorem Jochenem Guckem, který zemřel 3. října 2025 ve věku 52 let po těžké nemoci. Guck byl prominentní postavou ve výzkumu buněčných strojů a zanechal trvalý dojem v oblasti biomechaniky a biologické optomechaniky.

Narodil se v roce 1973 ve Schweinfurtu a jeho akademická cesta ho zavedla na Texaskou univerzitu v Austinu, kde v roce 2001 získal doktorát z fyziky. Guck poté pracoval jako vedoucí skupiny na univerzitě v Lipsku, než se v roce 2007 přestěhoval do Cavendish Laboratory na univerzitě v Cambridge jako lektor. V roce 2009 zde upevnil své odborné znalosti.

Akademická kariéra a přínosy

V roce 2012 převzal Guck katedru buněčných strojů na Technické univerzitě v Drážďanech a stal se prvním profesorem Alexandra von Humboldta na této instituci. V letech 2014 až 2018 byl zástupcem i výkonným ředitelem Biotechnologického centra (BIOTEC), než se v roce 2018 stal ředitelem Institutu Maxe Plancka pro světelné vědy (MPL) v Erlangenu. V této roli také vedl oddělení v Centru Maxe Plancka pro fyziku a medicínu (MPZPM).

Jeho výzkum zahrnoval změnu paradigmatu v biologii zkoumáním fyzikálních jevů na buněčné úrovni. Guck vyvinul inovativní techniky, včetně deformační cytometrie v reálném čase (RT-DC), a jeho práce v Brillouinově mikroskopii významně přispěla k pochopení mechanických procesů buněk. Těžištěm jeho výzkumu byla aplikace mechanobiologie v medicíně, zejména využití mechanických vlastností buněk.

Úspěchy a ocenění

Profesor Guck byl nejen uznávaným vědcem, ale také inspirativním učitelem a mentorem. Podporoval mezioborovou spolupráci a sehrál klíčovou roli při založení Centra pro molekulární a buněčné bioinženýrství (CMCB) a Cluster of Excellence Physics of Life (EXC PoL). Během své kariéry publikoval více než 145 recenzovaných publikací a získal řadu ocenění, včetně americké Cozzarelli Award. Národní akademie věd v roce 2008 a Greve Prize Leopoldiny v roce 2024.

Pod jeho vlivem byl přijat nový pohled na samoorganizaci buněčných složek za účelem vytvoření živých systémů. Guckova práce rozšířila chápání kolektivních vlastností v živých systémech a ovlivnila také oblast mikroskopické robotiky, kde rozpoznal potenciál pro vývoj řiditelných mikrorobotických systémů.

Vědecká komunita v Drážďanech a Institut Maxe Plancka pro fyziku světla vyjadřují hlubokou soustrast rodině a přátelům profesora Jochena Gucka. Jeho smrt představuje velkou ztrátu pro svět vědy a výzkumu, ze kterého bude jeho odkaz žít. Guck za sebou zanechává nejen působivé vědecké příspěvky, ale také vášnivou komunitu studentů, vědců a kolegů, kteří se inspirovali jeho učením.