Jak roboti rozpoznávají pocity: studie ukazuje nové způsoby komunikace!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Vytvořte krátký metapopis pro článek o „UNI Chemniz“ v němčině. Článek obsahuje následující obsah: "

Dnes je 15. září 2025

Datum: 15. září 2025 – Zdroj 1 ():
– Studie Technologické univerzity Chemnitz zkoumá konverzace mezi lidmi a roboty.
- Cíl: Zjistit, zda lidé mluví s roboty jinak než s jinými lidmi.
- Interdisciplinární tým z neurorobotiky a lingvistiky provedl experimenty.
- Experiment: Lidé a průmyslové robotické rameno s hlasovými funkcemi společně vytvoří jednoduchou polici IKEA.
- Týmy byly během úkolu nahrávány, konverzace byly přepisovány a analyzovány.
- Výsledky:
- V čistě lidských týmech bylo více prohlášení, vysvětlení a otázek.
- Robot dostal přímější instrukce.
– V týmech mezi lidmi a roboty bylo téměř tolik emotivních prohlášení jako mezi lidmi (např. „Vedeš si dobře.“)
- Studie byla zveřejněna jako „otevřený přístup“, aby oslovila širší veřejnost.
– Publikovaný podcast „Linguistics Behind the Scenes“ s cílem komunikovat výzkumná témata obecně srozumitelným způsobem.
- Nejnovější epizoda podcastu se týká umělé inteligence a studie robotů.
- Publikace: Coelho, Kaden, Beccard, Röhrbein & Sanchez-Stockhammer. 2025. „Ještě kousek. Nahoru. Dobře, přestaň." Proceedings of the Human and Computer 2025 (MuC '25), 465-470. DOI:
- Epizoda podcastu je k dispozici na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
- Kontakt: Prof. Dr. Christina Sanchez-Stockhammer, telefon +49 (0)371 531-32444, e-mail christina.sanchez@phil.tu-chemnitz.de.

Zdroj 2 ():
- Studie Kim Lindy Klüsch, Dr. Klüsger a Kathar vliv emocionální řeči robotů na vnímání jejich sociálních a emočních schopností.
- Název studie: „Ovlivnění řečových charakteristik pro robotickou komunikaci“.
- Studie byla publikována jako zvýrazněný článek v Science Robotics.
- Výsledky ukazují, že emocionální řeč a výrazová intonace ovlivňují lidské vnímání robotů.
- Zvláště výrazný účinek na technicky vypadající agenty, kde afektivní komunikace může zvýšit společenskou akceptaci.
- Studie přispívá k dalšímu vývoji hlasových robotických systémů, aby jejich používání bylo intuitivnější a přijatelnější.
– Úplná studie je k dispozici s otevřeným přístupem.

Zdroj 3 ():
– V oblasti umělé inteligence (AI) došlo v posledních měsících k významnému vývoji.
- Vydání ChatGPT a oznámení dalších technologických gigantů zvýšilo zájem o jazykové modely.
- Pozornost na problémy s umělou inteligencí vzrostla s oznámením a vydáním GPT-4.
- Jazykové modely by mohly být důležité i pro robotiku.
– Výzkumná skupina z Google a TU Berlin představila jazykový model Palm-E, který je kombinován s vizuálním modelem.
- Palm-E umožňuje robotovi s uchopovacím ramenem a kamerou vydávat příkazy jako „Přines mi rýžové lupínky ze zásuvky“. provádět změny v prostředí a reagovat na ně.
- Interakce mezi lidmi a stroji se může změnit, protože lidé často komunikují se stroji jinak než s jinými lidmi.
- Vývojáři dělají rozhodnutí, aby jazykové modely vypadaly lidštěji, např. pomocí emotikonů nebo oddálením zobrazení odpovědí.
- Byla uspořádána tisková konference, na které se diskutovalo o otázkách souvisejících s výzkumem a vývojem jazykových modelů, robotiky a interakce člověk-stroj.
– Témata briefingu zahrnují:
- Další kroky ve výzkumu a aplikaci jazykových modelů.
- Možnosti zvýšení velikosti a výkonu modelů.
- Kombinace jazykových modelů s výzkumnými systémy.
- Pokroky v robotice prostřednictvím jazykových modelů.
- Nové schopnosti jazykových modelů, které nebyly explicitně vyškoleny.
- Budoucí interakce mezi lidmi a stroji.
- Psychologické účinky těchto interakcí na lidi.
– Výzkumníci odpovídali na otázky v 50minutovém virtuálním tiskovém briefingu.




". Nepřidávejte název na začátek vytvořeného obsahu. Pište to, jako byste chtěli čtenáře informovat o tom, kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Nepřekračujte 120 znaků. Styl: Udržujte profesionální úroveň formality vhodnou pro noviny, ale vyhněte se příliš složitému jazyku, aby byl obsah přístupný širokému publiku. Zahrňte klíčová slova související se zpravodajskou událostí a fráze, které pravděpodobně použijí čtenáři hledající informace o daném tématu. Tón: Při zachování profesionálního tónu použijte poutavý jazyk, abyste zaujali čtenáře, aniž byste vyvolali senzace. Odpovídejte prostým textem bez uvedení meta-popisu do uvozovek.

Craft a short meta-description for an article about "UNI Chemniz", in German. The article contains the following content: "<div class="content"><p>Heute ist der 15.09.2025</p><p>Datum: 15.09.2025 - Source 1 (<span class="source_1"></span>):<br>- Studie der Technischen Universität Chemnitz untersucht Gespräche zwischen Menschen und Robotern.<br>
- Ziel: Herausfinden, ob Menschen anders mit Robotern sprechen als mit anderen Menschen.<br>
- Interdisziplinäres Team aus Neurorobotik und Sprachwissenschaft führte Experimente durch.<br>
- Experiment: Mensch und Industrieroboterarm mit Sprachfunktionen bauen gemeinsam ein einfaches IKEA-Regal auf.<br>
- Teams wurden während der Aufgabe aufgenommen, Gespräche transkribiert und analysiert.<br>
- Ergebnisse:<br>
  - In rein menschlichen Teams gab es mehr Aussagen, Erläuterungen und Fragen.<br>
  - Roboter erhielt mehr direkte Anweisungen.<br>
  - In Mensch-Roboter-Teams gab es fast ebenso viele emotionale Aussagen wie zwischen Menschen (z.B. „Das machst du gut.“).<br>
- Studie wurde „open access“ veröffentlicht, um breitere Öffentlichkeit zu erreichen.<br>
- Podcast „Linguistics Behind the Scenes“ veröffentlicht, um Forschungsthemen allgemeinverständlich zu kommunizieren.<br>
- Neueste Podcast-Folge behandelt Künstliche Intelligenz und die Roboterstudie.<br>
- Publikation: Coelho, Kaden, Beccard, Röhrbein &amp; Sanchez-Stockhammer. 2025. "Another bit. Upwards. Okay, stop." Proceedings of the Mensch und Computer 2025 (MuC '25), 465-470. DOI: <br>
- Podcast-Folge verfügbar auf YouTube, Spotify und Apple Podcasts.<br>
- Kontakt: Prof. Dr. Christina Sanchez-Stockhammer, Telefon +49 (0)371 531-32444, E-Mail christina.sanchez@phil.tu-chemnitz.de.</p><p>Source 2 (<span class="source_2"></span>):<br>- Studie von Kim Klüber, Katharina Schwaiger und Prof. Dr. Linda Onnasch untersucht den Einfluss emotionaler Sprachgestaltung von Robotern auf die Wahrnehmung ihrer sozialen und emotionalen Fähigkeiten.<br>
- Titel der Studie: „Affect-enhancing speech characteristics for robotic communication“.<br>
- Studie wurde als Highlighted Article in Science Robotics veröffentlicht.<br>
- Ergebnisse zeigen, dass emotionale Sprache und ausdrucksstarke Intonation die menschenähnliche Wahrnehmung von Robotern beeinflussen.<br>
- Besonders ausgeprägter Effekt bei technisch aussehenden Agenten, wo affektive Kommunikation die soziale Akzeptanz steigern kann.<br>
- Studie trägt zur Weiterentwicklung sprachbasierter Robotersysteme bei, um deren Anwendung intuitiver und akzeptabler zu gestalten.<br>
- Vollständige Studie ist Open Access verfügbar.</p><p>Source 3 (<span class="source_3"></span>):<br>- In den letzten Monaten gab es bedeutende Entwicklungen im Bereich der künstlichen Intelligenz (KI).<br>
- Die Veröffentlichung von ChatGPT und Ankündigungen anderer Tech-Giganten haben das Interesse an Sprachmodellen erhöht.<br>
- Die Aufmerksamkeit für KI-Themen nahm mit der Ankündigung und Veröffentlichung von GPT-4 zu.<br>
- Sprachmodelle könnten auch für die Robotik von Bedeutung sein.<br>
- Eine Forschungsgruppe von Google und der TU Berlin stellte das Sprachmodell Palm-E vor, das mit einem visuellen Modell kombiniert ist.<br>
- Palm-E ermöglicht es einem Roboter mit Greifarm und Kamera, Befehle wie „Bring mir die Reis-Chips aus der Schublade.“ auszuführen und auf Veränderungen in der Umgebung zu reagieren.<br>
- Die Interaktion zwischen Menschen und Maschinen könnte sich verändern, da Menschen oft anders mit Maschinen interagieren als mit anderen Menschen.<br>
- Entwickler treffen Entscheidungen, um Sprachmodelle menschlicher wirken zu lassen, z.B. durch den Einsatz von Emojis oder das zeitversetzte Erscheinen von Antworten.<br>
- Ein Press Briefing wurde organisiert, um Fragen zu Forschung und Entwicklungen bei Sprachmodellen, Robotik und Mensch-Maschine-Interaktion zu diskutieren.<br>
- Themen des Briefings umfassen:<br>
  - Nächste Schritte in der Forschung und Anwendung von Sprachmodellen.<br>
  - Möglichkeiten zur Vergrößerung und Leistungssteigerung der Modelle.<br>
  - Kombination von Sprachmodellen mit Recherchesystemen.<br>
  - Fortschritte in der Robotik durch Sprachmodelle.<br>
  - Emergent Fähigkeiten von Sprachmodellen, die nicht explizit trainiert wurden.<br>
  - Zukünftige Interaktionen zwischen Mensch und Maschine.<br>
  - Psychologische Auswirkungen dieser Interaktionen auf Menschen.<br>
- Forschende beantworteten Fragen in einem 50-minütigen virtuellen Press Briefing.</p></div><br>
<br>
<br>
". Don't add the title at the beginning of the created content. Write it as if you want to inform the readers about who, what, when, where, why and how. Dont exceed 120 characters. Style: Maintain a professional level of formality suitable for a newspaper, but avoid overly complex language to ensure the content is accessible to a wide audience. Include keywords related to the news event and phrases likely to be used by readers searching for information on the topic. Tone: While keeping the tone professional, use engaging language to capture the reader's interest without sensationalizing. Reply in plain Text without putting the meta-description into any quotes. Excerpt:
Vytvořte krátký metapopis pro článek o „UNI Chemniz“ v němčině. Článek obsahuje následující obsah: "

Dnes je 15. září 2025

Datum: 15. září 2025 – Zdroj 1 ():
– Studie Technologické univerzity Chemnitz zkoumá konverzace mezi lidmi a roboty.
- Cíl: Zjistit, zda lidé mluví s roboty jinak než s jinými lidmi.
- Interdisciplinární tým z neurorobotiky a lingvistiky provedl experimenty.
- Experiment: Lidé a průmyslové robotické rameno s hlasovými funkcemi společně vytvoří jednoduchou polici IKEA.
- Týmy byly během úkolu nahrávány, konverzace byly přepisovány a analyzovány.
- Výsledky:
- V čistě lidských týmech bylo více prohlášení, vysvětlení a otázek.
- Robot dostal přímější instrukce.
– V týmech mezi lidmi a roboty bylo téměř tolik emotivních prohlášení jako mezi lidmi (např. „Vedeš si dobře.“)
- Studie byla zveřejněna jako „otevřený přístup“, aby oslovila širší veřejnost.
– Publikovaný podcast „Linguistics Behind the Scenes“ s cílem komunikovat výzkumná témata obecně srozumitelným způsobem.
- Nejnovější epizoda podcastu se týká umělé inteligence a studie robotů.
- Publikace: Coelho, Kaden, Beccard, Röhrbein & Sanchez-Stockhammer. 2025. „Ještě kousek. Nahoru. Dobře, přestaň." Proceedings of the Human and Computer 2025 (MuC '25), 465-470. DOI:
- Epizoda podcastu je k dispozici na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
- Kontakt: Prof. Dr. Christina Sanchez-Stockhammer, telefon +49 (0)371 531-32444, e-mail christina.sanchez@phil.tu-chemnitz.de.

Zdroj 2 ():
- Studie Kim Lindy Klüsch, Dr. Klüsger a Kathar vliv emocionální řeči robotů na vnímání jejich sociálních a emočních schopností.
- Název studie: „Ovlivnění řečových charakteristik pro robotickou komunikaci“.
- Studie byla publikována jako zvýrazněný článek v Science Robotics.
- Výsledky ukazují, že emocionální řeč a výrazová intonace ovlivňují lidské vnímání robotů.
- Zvláště výrazný účinek na technicky vypadající agenty, kde afektivní komunikace může zvýšit společenskou akceptaci.
- Studie přispívá k dalšímu vývoji hlasových robotických systémů, aby jejich používání bylo intuitivnější a přijatelnější.
– Úplná studie je k dispozici s otevřeným přístupem.

Zdroj 3 ():
– V oblasti umělé inteligence (AI) došlo v posledních měsících k významnému vývoji.
- Vydání ChatGPT a oznámení dalších technologických gigantů zvýšilo zájem o jazykové modely.
- Pozornost na problémy s umělou inteligencí vzrostla s oznámením a vydáním GPT-4.
- Jazykové modely by mohly být důležité i pro robotiku.
– Výzkumná skupina z Google a TU Berlin představila jazykový model Palm-E, který je kombinován s vizuálním modelem.
- Palm-E umožňuje robotovi s uchopovacím ramenem a kamerou vydávat příkazy jako „Přines mi rýžové lupínky ze zásuvky“. provádět změny v prostředí a reagovat na ně.
- Interakce mezi lidmi a stroji se může změnit, protože lidé často komunikují se stroji jinak než s jinými lidmi.
- Vývojáři dělají rozhodnutí, aby jazykové modely vypadaly lidštěji, např. pomocí emotikonů nebo oddálením zobrazení odpovědí.
- Byla uspořádána tisková konference, na které se diskutovalo o otázkách souvisejících s výzkumem a vývojem jazykových modelů, robotiky a interakce člověk-stroj.
– Témata briefingu zahrnují:
- Další kroky ve výzkumu a aplikaci jazykových modelů.
- Možnosti zvýšení velikosti a výkonu modelů.
- Kombinace jazykových modelů s výzkumnými systémy.
- Pokroky v robotice prostřednictvím jazykových modelů.
- Nové schopnosti jazykových modelů, které nebyly explicitně vyškoleny.
- Budoucí interakce mezi lidmi a stroji.
- Psychologické účinky těchto interakcí na lidi.
– Výzkumníci odpovídali na otázky v 50minutovém virtuálním tiskovém briefingu.




". Nepřidávejte název na začátek vytvořeného obsahu. Pište to, jako byste chtěli čtenáře informovat o tom, kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Nepřekračujte 120 znaků. Styl: Udržujte profesionální úroveň formality vhodnou pro noviny, ale vyhněte se příliš složitému jazyku, aby byl obsah přístupný širokému publiku. Zahrňte klíčová slova související se zpravodajskou událostí a fráze, které pravděpodobně použijí čtenáři hledající informace o daném tématu. Tón: Při zachování profesionálního tónu použijte poutavý jazyk, abyste zaujali čtenáře, aniž byste vyvolali senzace. Odpovídejte prostým textem bez uvedení meta-popisu do uvozovek.

Jak roboti rozpoznávají pocity: studie ukazuje nové způsoby komunikace!

Aktuální studie od Technická univerzita Chemnitz se zabývá komunikací mezi lidmi a roboty. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou interakce s roboty jiné než s jinými lidmi. Interdisciplinární tým složený z odborníků na neurorobotiku a lingvistiku prováděl různé experimenty.

V rámci experimentu lidé a průmyslové robotické rameno s hlasovými funkcemi společně vytvořili jednoduchou polici IKEA. Interakce byly zaznamenány, přepsány a analyzovány. Výsledky ukazují nápadné rozdíly: V lidských týmech byla pozorována užitečnější prohlášení, vysvětlení a otázky, zatímco robot dostával hlavně přímé pokyny. Zajímavé je, že v týmech mezi lidmi a roboty bylo téměř tolik emotivních výrazů jako v týmech čistě lidských, s příklady jako „Vedeš si dobře“.

Emocionální komunikace a robotika

Paralelně s těmito zjištěními byla provedena studie Kim Klüber, Kathariny Schwaiger a Prof. Dr. Lindy Onnasch Technická univerzita v Berlíně zkoumali vliv emocionálního jazykového designu na vnímání robotů. Studie s názvem „Ovlivnění řečových charakteristik pro robotickou komunikaci“ byla publikována jako zvýrazněný článek v Science Robotics.

Výsledky ukazují, že emocionální řeč a expresivní intonace mohou posílit lidské vnímání robotů. Tento efekt byl zvláště výrazný u technicky vypadajících agentů, kde afektivní komunikace mohla výrazně zvýšit společenskou akceptaci strojů. To přispívá k dalšímu rozvoji hlasových robotických systémů s cílem učinit jejich používání intuitivnějším a přijatelnějším pro uživatele.

Jazykové modely v interaktivní robotice

Diskuse o humánnější interakci mezi lidmi a stroji je poháněna pokroky v umělé inteligenci. V posledních měsících vzrůstá zájem o jazykové modely jako ChatGPT a GPT-4. Tiskový brífink od Science Media Center upozornil na potenciální aplikace těchto modelů v robotice.

Příkladem toho je jazykový model Palm-E, který vyvinula výzkumná skupina společnosti Google ve spolupráci s TU Berlin. Umožňuje robotům reagovat na složité hlasové příkazy, jako je „Přines mi rýžové lupínky ze zásuvky“. Takový vývoj výrazně mění povahu interakce mezi lidmi a stroji. Vývojáři používají cílená opatření k tomu, aby jazykové modely byly lidštější, například pomocí emotikonů nebo časově zpožděných odpovědí.

50minutový virtuální tiskový briefing se zabýval otázkami ohledně dalších kroků ve výzkumu, integrace jazykových modelů do výzkumných systémů a jejich vlivů na mezilidskou komunikaci.

Pro více informací navštivte Webové stránky Technické univerzity Chemnitz nebo kontaktujte Prof. Dr. Christinu Sanchez-Stockhammer na čísle +49 (0)371 531-32444 nebo e-mailem na christina.sanchez@phil.tu-chemnitz.de.