Cigaretový kouř podporuje nebezpečnou rezistenci vůči antibiotikům!

Cigaretový kouř podporuje nebezpečnou rezistenci vůči antibiotikům!

Antibiotická rezistence představuje jednu z největších výzev moderní medicíny. Toto ohrožení zdraví je umocněno nadměrným a často nevhodným používáním antibiotik v humánní a veterinární medicíně. Miliony lidí umírají každý rok v důsledku infekcí rezistentními bakteriemi a v roce 2019 bylo těmto patogenům celosvětově připsáno 1,27 milionu úmrtí. OpenScience hlášeno. Podle prognóz by toto číslo mohlo do roku 2050 vzrůst až na 10 milionů.

Nová studie Technické univerzity v Drážďanech (TUD) ukazuje, že k šíření rezistentních choroboplodných zárodků přispívají také faktory životního prostředí, zejména vliv cigaretového odpadu. Cigaretové filtry obsahují četné toxické látky, které jsou ve vodě stále více kolonizovány odolnými bakteriemi. Tato zjištění zveřejnila interdisciplinární a mezinárodní výzkumná skupina v časopise Environmental Health Perspectives. Výzkum byl proveden ve spolupráci s univerzitními nemocnicemi v Drážďanech a Heidelbergu a také s univerzitou Tsinghua v Číně, např. TU Drážďany vysvětlil.

Vliv cigaretového odpadu na odolné choroboplodné zárodky

Studie zdůrazňuje, že cigaretový kouř a odpad podporují růst odolných bakterií. Kolonizované nedopalky cigaret mohou být zaneseny do řek a jiných vodních ploch, což přispívá k šíření nebezpečných bakterií. Tyto látky spouštějí u bakterií stresovou reakci a zdvojnásobují přenos genů rezistence přes plazmidy. Alarmující je zejména to, že kouření také zvyšuje šíření rezistentních bakterií v plicích, což může podle výsledků studie TUD snížit účinnost antibiotik u plicních infekcí.

Rezistentní bakterie se vyvíjejí získáváním mutací DNA dělením buněk a horizontálním přenosem genů. Tyto mechanismy umožňují bakteriím aktivně předávat geny rezistence bez ohledu na hranice druhů. Nevhodné používání antibiotik, např. při virových infekcích, tento proces urychluje a zvyšuje zátěž pro zdravotní péči.

Globální akce v boji proti antibiotické rezistenci

Globální rozměr problému je dále umocněn masivním používáním antibiotik, špatnou hygienou a výzvami globalizace. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto požaduje komplexní opatření v boji proti antibiotické rezistenci. Od roku 2008 existuje v Německu „Německá strategie antibiotické rezistence“ (DART 2020), která zahrnuje rozšiřování systémů dozoru a vzdělávání obyvatelstva a zdravotnického personálu. Medical Journal hlášeno.

Důležitým aspektem DART 2020 je zvyšování povědomí mezi lékaři a podpora výzkumu nových antibiotik. Vývoj nových antibiotik však zůstává nákladnou a časově náročnou výzvou, která snižuje motivaci pro farmaceutické společnosti. Politici proto volají po intenzivnějších opatřeních a „přístupu jednoho zdraví“, aby se zlepšily hygienické a zdravotní podmínky v chovu zvířat a přispěly tak i k boji proti rezistenci.

Boj proti antibiotické rezistenci vyžaduje jak individuální odpovědnost, tak vládní opatření. Každý může přispět k boji proti rezistenci odpovědným používáním antibiotik a dodržováním hygienických standardů. Vývoj antibiogramů pro testování účinnosti antibiotik proti specifickým bakteriím je dalším důležitým krokem v boji proti této zákeřné pandemii.