Mír skrze spravedlnost: Přednáška kritizuje genderovou nerovnost

Mír skrze spravedlnost: Přednáška kritizuje genderovou nerovnost

Dne 11. června 2025 se v rámci Studium Generale na univerzitě v Lübecku uskuteční přednáška Simone Wisotzki. Přednáška pod názvem „Proč je třeba diskutovat o míru a spravedlnosti z genderové perspektivy“ se věnuje současným podmínkám a strukturám míru. Přednáška začíná v 19:15 hodin. v přednáškovém sále IMGWF/ZKFL, Königstraße 42, Lübeck. Přístup je zdarma a není nutná registrace.

Akce je součástí série přednášek, které se zabývají komplexními aspekty míru. Program, který organizují profesoři Christina Schües, Cornelius Borck, Christoph Rehmann-Sutter a Dr. Birgit Stammberger, si klade za cíl prozkoumat teoretické a praktické perspektivy míru. Další termíny ve Studium Generale zahrnují přednášky na témata jako „Mír versus bezpečnost? a „Utváření míru – ale jak?“.

Role žen v mírových procesech

Wisotzkiho přednáška se zamýšlí i nad širším tématem feministické mírové politiky, která se zasazuje o spravedlnost a rovnost pro všechny lidi bez ohledu na původ, pohlaví či sociální postavení. Feministická tykadla se rozprostírají napříč různými dimenzemi, aby prolomila strukturální bariéry k dosažení míru a podpořila nenásilí. Tato iniciativa je zvláště relevantní, protože historicky jsou ženy často vnímány pouze jako oběti konfliktů, jak poznamenává Barbara Lochbihler z Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu. Tato organizace, která má poradní status v OSN, se po desetiletí zavázala k začleňování žen do mírových procesů.

Lochbihler zdůrazňuje pokrok dosažený prostřednictvím rezoluce OSN 1325 „Ženy, mír a bezpečnost“. Toto usnesení vyzývá k většímu zapojení žen do rozhodovacích procesů a jeho cílem je posílit vliv genderového hlediska při udržování míru. Boj proti násilí páchanému na ženách ve válečných a poválečných společnostech nabyl na naléhavosti od 90. let, zejména ve světle porušování lidských práv v ohniscích konfliktů, jako je Sýrie a Jemen.

Současná ochota ke změně

Navzdory tomuto pokroku zůstává zastoupení žen v jednáních a mírových rozhovorech nízké, což zpochybňuje účinnost mezinárodního úsilí. Evropská unie však přijala opatření na podporu provádění rezoluce 1325 a na posílení úlohy žen v mírových procesech. V letech 2006 a 2009 byla přijata usnesení požadující národní akční plány k provedení rezoluce.

Otázka rovnosti pohlaví není jen ústředním bodem mírového hnutí, ale je také klíčem k překonání globálních nespravedlností. Feministická mírová politika nahlíží na mír nejen jako na absenci násilí, ale jako na pozitivní stav, který zahrnuje sociální spravedlnost. Tyto přístupy jsou rovněž relevantní pro programy, jako je Agenda Platform 2030, která se zavázala k realizaci cílů udržitelného rozvoje.

Celkově vzato představuje nadcházející akce na univerzitě v Lübecku důležitou příležitost ke zvýšení povědomí o složitých souvislostech mezi genderem, mírem a spravedlností v neustále se měnícím světě. V době, kdy se globální napětí zvyšuje, jsou ženské hlasy ve výzkumu míru a konfliktů ještě cennější.

Další informace o různých aspektech feministické mírové politiky a roli žen v mírových procesech lze nalézt v následujících zdrojích: Univerzita v Lübecku, Věda a mír a Frieda.