Globální plastový odpad: Ženeva vyjednává o přelomové smlouvě!

Globální plastový odpad: Ženeva vyjednává o přelomové smlouvě!

Významná jednání o boji proti globálnímu znečištění plasty začnou v Ženevě 5. srpna 2025. Více než 170 členských států OSN se sešlo, aby vyjednaly závaznou dohodu. Tyto rozhovory, které potrvají do 14. srpna, jsou součástí páté mezinárodní konference o řešení znečištění plasty.

Globální plastový odpad dosáhl alarmujících rozměrů: odhaduje se, že kolem osmi miliard tun plastového odpadu znečišťuje planetu. Většina z toho pochází z neustále rostoucí produkce plastů, která nejen přispívá ke znečišťování životního prostředí, ale také významně ke změně klimatu. Emise skleníkových plynů pocházející z výroby plastů již převyšují emise v celém státě Brazílie, což podtrhuje naléhavost jednání o přijetí opatření proti tomuto vývoji.

Účinky na zdraví a ohrožené skupiny

Podle „Lancet Countdown on Health and Plastics“, podporovaného univerzitou v Heidelbergu a dalšími institucemi, je vystavení mikro- a nanoplastům a také nebezpečným chemikáliím celosvětově rozšířené. Tyto látky lze detekovat nejen v životním prostředí, ale také u živých bytostí a lidí. Mohou způsobit vážné zdravotní následky od nemoci až po smrt. Zranitelné skupiny obyvatelstva jsou neúměrně zasaženy, což vyžaduje spravedlivé zohlednění při vyjednávání. Zpráva bude identifikovat a pravidelně aktualizovat ukazatele výroby plastů, expozice a zdravotních dopadů na podporu jednání.

Jednání již v posledních měsících nabyla na intenzitě. Poslední setkání v listopadu 2024 v Busanu v Koreji přineslo pokrok, ale konečný výsledek byl odložen. WWF vyzývá vlády, aby v Ženevě přijaly globální smlouvu s jasnými a vymahatelnými pravidly. Cílem je trvale a efektivně chránit životní prostředí a lidi.

Globální výzvy a místní opatření

Současný stav výroby plastů je znepokojivý. Ročně se celosvětově vyrobí kolem 413 milionů tun plastů, z nichž se pouze devět procent recykluje. Zbytek často končí na skládkách, je spálen nebo končí přímo v moři, kde způsobuje značné ekologické a zdravotní škody. Vědci poukázali na to, že k dosažení klimatických cílů by bylo nutné snížit produkci plastů o 12 až 19 procent.

Výzvy jsou však obrovské. Zatímco téměř 100 zemí, včetně mnoha z Afriky a Latinské Ameriky, prosazuje ambiciózní smlouvu, výrobní země a producenti ropy jako Rusko, Írán a zejména Saúdská Arábie blokují progresivnější regulační návrhy. Dalším kritickým bodem je vliv plastikářského průmyslu, který se snaží ovládnout jednání prostřednictvím lobbingu. Vědci hlásí zastrašování a pomluvu, které se snaží podkopat vyvážený základ pro diskusi.

Například v Německu se ročně vydá 16 miliard eur na nakládání s odpady a znečištění životního prostředí. Jako největší výrobce plastů v Evropě s roční produkcí 8 milionů tun má tato země zvláštní odpovědnost za aktivní práci na řešeních. Vědci a ekologové volají po razantním omezení výroby a používání plastů, aby chránili lidi i životní prostředí a nezatěžovali budoucí generace.

Celkově mají státy v Ženevě historickou příležitost zavést komplexní převod odpovědnosti. Zda budou mít delegáti odvahu dohodnout se na konkrétních a závazných opatřeních a učinit tak rozhodný krok k udržitelnějšímu využívání plastů, se teprve uvidí. The Lancet Countdown on Health and Plastics bude působit jako důležitý podporovatel při poskytování nezbytných dat a analýz ke zdůraznění dopadů výroby plastů na zdraví a životní prostředí.

Zdroje: Univerzita v Heidelbergu, WWF, Německá vlna.