Forgotten Heroes: A Look at Japan's Struggle in World War II

Forgotten Heroes: A Look at Japan's Struggle in World War II

V posledním roce druhé světové války dosáhl konflikt v asijsko-pacifické oblasti kritického bodu. Japonsko se postavilo proti americkým jednotkám, když se stále více přibližovaly k hlavním ostrovům. Zejména boje na Mariánských ostrovech, Filipínách, Iwo Jimě a Okinawě měly za následek vysoký počet obětí. V květnu 1945 nebylo Japonsko připraveno kapitulovat, i když ztráty a vojenská situace byly čím dál horší. V této souvislosti vědec Takuma Melber předkládá na Heidelberské centrum transkulturních studií z univerzity v Heidelbergu přednesl přednášku o konci války v asijsko-pacifické oblasti, která se věnuje i tématům nad rámec známých atomových bomb.

Melber, jehož výzkumné zájmy zahrnují kolonialismus a imperialismus v Asii, stejně jako historii japonské okupace, přispívá svou přednáškou do aktuálního cyklu „1945: Epoch Threshold and Space of Experience“. Tato série byla vytvořena historikem prof. Dr. Manfredem Bergem a jejím cílem je přiblížit veřejnosti společensky relevantní výzkumné otázky v různých formátech. Dalších pět přednášek z cyklu se bude konat v pondělí v aule Staré univerzity v 18:15 a nahraný obsah bude k dispozici později heiONLINE k dispozici.

Atomové bomby a jejich důsledky

Atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945 představovaly zlom v historii. Hirošima byla napadena bombou nazvanou „Little Boy“, zatímco „Tlustý muž“ byl svržen na Nagasaki. Tato rozhodnutí byla učiněna v kontextu intenzivního vojenského konfliktu a jejich cílem bylo donutit Japonsko k bezpodmínečné kapitulaci a rychlejší ukončení války. Prezident Harry S. Truman povolil použití atomové bomby pod záminkou, že se vyhne dalším americkým ztrátám, protože válka v Pacifiku pokračuje. Okamžitá destrukce měla za následek přibližně 140 000 úmrtí v Hirošimě a přibližně 70 000 v Nagasaki, přičemž mnoho dalších obětí dlouhodobě trpělo vrozenými chorobami souvisejícími s radiací.

Použití těchto jaderných zbraní má hluboký zdravotní, sociální a environmentální dopad na přeživší, známé jako „hibakusha“. V Hirošimě a Nagasaki žijí lidé s následky těchto útoků dodnes. O použití jaderných zbraní vznikly celosvětové etické debaty, které byly formovány v neposlední řadě zkušenostmi přeživších. V roce 2016 se Barack Obama stal prvním americkým prezidentem, který vstoupil na japonskou půdu při vzpomínkové akci v Hirošimě, aniž by se omluvil za použití bomby, čímž znovu podnítil probíhající diskuse o ospravedlnění těchto útoků.

Cesta ke kapitulaci

Navzdory ničivé destrukci způsobené atomovým bombardováním se Japonsko okamžitě nevzdalo. Teprve 15. srpna 1945 oznámil císař Hirohito kapitulaci. Bezpodmínečná kapitulace byla nakonec formálně podepsána 2. září 1945. Tyto události znamenaly nejen konec druhé světové války, ale také začátek závodu v jaderném zbrojení, který měl rozhodujícím způsobem utvářet geopolitickou krajinu 20. století. Japonsko se ve své ústavě z roku 1946 zavázalo, že už nikdy nebude vést válku a odmítne jaderné zbraně, zatímco debaty o nezbytnosti těchto principů se znovu rozdmýchávají uprostřed rostoucího napětí, jako například se Severní Koreou.

Složitost těchto událostí a jejich význam pro současnou společnost pomáhá osvětlit přednáška Takumy Melbera, která se zabývá různými aspekty konce války a jejími dalekosáhlými důsledky.