CAR T-buněčná terapie: příležitosti a rizika pro pacienty s rakovinou odhaleny!

CAR T-buněčná terapie: příležitosti a rizika pro pacienty s rakovinou odhaleny!

FAU má nového odborníka v oblasti CAR T-buněčné terapie: Prof. Dr. Fabiana Müllera, který je držitelem profesury W3 pro tuto slibnou výzkumnou oblast. Univerzita Friedricha-Alexandera Erlangen-Norimberk (FAU) je jednou z 15 největších a výzkumně nejintenzívnějších univerzit v Německu. Zaměstnává přes 6 000 lidí a nabízí více než 270 studijních programů pro více než 39 000 studentů. Prof. Müller přináší bohaté zkušenosti ze své předchozí postdoktorské pozice v National Cancer Institute v Bethesdě, MD, USA.

Výzkumné zaměření Prof. Dr. Müllera se zaměřuje na terapie založené na protilátkách, jejichž cílem je specificky vypnout degenerované nebo dysregulované buňky. Očekává se, že tyto technologie výrazně sníží vedlejší účinky tradičních terapií rakoviny, což z nich udělá slibný přístup k boji proti rakovině.

CAR T-buněčná terapie a jak funguje

CAR T-buněčná terapie je moderní metoda léčby některých krevních a lymfatických rakovin, jako je akutní lymfocytární leukémie (ALL) a non-Hodgkinův lymfom (NHL). Termín „CAR“ znamená chimérický antigenní receptor, který je integrován do T buněk, aby specificky zabíjel nádorové buňky. Proces terapie zahrnuje několik kroků:

• Blutentnahme und Filtration der weißen Blutzellen durch Leukapherese.
• Isolierung der T-Zellen im Labor und deren gentechnische Veränderung zur Herstellung des CAR.
• Verabreichung einer Chemotherapie zur Hemmung von Tumorzellen und Immunsystem (Lymphodepletion).
• Infusion der CAR-T-Zellen, die im Körper aktiv werden.

Každý pacient dostává individuální, geneticky modifikované T buňky. V Německu jsou schváleny dvě terapie T-buněk CAR: axicabtagene ciloleucel a tisagenlecleucel, které se obě zaměřují na povrchový marker CD19. Terapie se ukázala jako účinná, studie ukazují, že nádory se mohou výrazně zmenšit.

Vedlejší účinky a nové poznatky

Je však třeba vzít v úvahu možné vedlejší účinky. Patří mezi ně syndrom uvolnění cytokinů, neurologické problémy, jako jsou bolesti hlavy a závratě, a cytopenie s nízkou hladinou buněk v krvi. Existuje také zvýšené riziko infekcí. Dlouhodobá podpora a sledování pacientů je plánována až 15 let po terapii.

Současný výzkumný tým z Fakultní nemocnice Düsseldorf (UKD) intenzivně studoval vedlejší účinky terapie CAR T-buňkami. Byly pozorovány vzácné případy sekundárních rakovin, jako jsou T-buněčné lymfomy. Jako možná příčina těchto onemocnění byly identifikovány mutace krvetvorných kmenových buněk. Tyto mutace mohou vzniknout spontánně nebo být podporovány předchozími terapiemi, jako je chemoterapie.

Výzkum ukázal, že u pacienta trpícího primárním lymfomem centrálního nervového systému se vyvinul periferní T-buněčný lymfom šest týdnů po terapii CAR T-buňkami, což nakonec vedlo k pacientově smrti. Analýza DNA odhalila mutace v genech DNMT3A a TET2, které jsou spojeny s hematologickými rakovinami.

Souhrnně lze říci, že terapie CAR T-buňkami představuje inovativní možnost léčby pro pacienty s rakovinou, ale také přináší určitá rizika. Pro lepší pochopení těchto rizik a v případě potřeby pro nalezení vhodných screeningových metod před léčbou, které pacientům individuálně poradí a minimalizují riziko komplikací, bude zásadní pokračující výzkum.

Další informace o terapii T-buňkami CAR a souvisejících výzvách naleznete v podrobných zprávách z FAU, Německá onkologická společnost stejně jako nejnovější poznatky z Fakultní nemocnice v Düsseldorfu.