Emoční inteligence: klíč k modernímu vedení a inovaci!

Emoční inteligence: klíč k modernímu vedení a inovaci!

Imke von Maur, významný profesor filozofie na KU Eichstätt-Ingolstadt, se nedávno zúčastnil významné akce v Paříži. Spolu s Lucy Oslerovou z Cardiffské univerzity diskutovala o výzvách a příležitostech spojených s afektivními dimenzemi spravedlnosti. Ukázalo se, že mnoho vědců se zabývá tématy, jako jsou sociálně-ekologické krize, politické změny a válka. Von Maur zdůraznil, že tento vývoj nepředstavuje pouze teoretické otázky, ale také emocionální výzvy pro odpovědné subjekty. Vyzdvihla pozitivní potenciál lidské emocionality, včetně odolnosti, solidarity a touhy po mírovém soužití; Témata, která jsou mimořádně aktuální ve stále více polarizovaném světě.

Akce byla také významnou součástí Evropské platformy pro studium emocí (EPSSE), která je považována za centrální platformu pro filozofickou výměnu emocí. Výroční setkání EPSSE se koná každoročně v různých evropských městech a v posledních letech byly navštíveny Lisabon, Tartu, Graz, Pisa, Madrid a Atény. Společnost je známá svou otevřenou a kolegiální atmosférou a podporuje dialog o emoční inteligenci a jejím sociálním dopadu.

Sociální spravedlnost v centru pozornosti

Souběžně s diskusemi o emocích existuje v Německu znepokojivý trend k příjmové a majetkové nerovnosti. Rostoucí část populace je ovlivněna stagnací či dokonce poklesem reálných mezd. Ve skutečnosti se ukazuje, že prvních deset procent příjemců nyní vlastní téměř dvě třetiny celkových aktiv. Zatímco dolních deset procent se snaží pokrýt své životní náklady, nerovnosti se jasně projevují v různých oblastech společnosti, ať už jde o vzdělávací systém, daňový systém nebo lékařskou péči. Tyto faktory jsou společností stále více vnímány jako sociální nespravedlnost.

Vnímání nerovností silně závisí na individuálních definicích sociální spravedlnosti. Sociální spravedlnost je často chápána jako rozdělování práv, pozic a statků ve společnosti a zahrnuje také způsob, jakým stát rozhoduje o rozdělování. Konflikty o distribuci ovlivňují jak zboží, tak břemena a jsou často zprostředkovány prostřednictvím sociálních institucí.

Emoční inteligence jako klíčová kompetence

V kontextu těchto společenských výzev nabývá na významu pojem emoční inteligence (EI). EI, kterou původně zpopularizoval Daniel Goleman, popisuje schopnost rozpoznat a porozumět vlastním emocím a empaticky reagovat na emoce druhých. Moderní společnosti stále více spoléhají na emoční inteligenci jako na klíčovou kompetenci v personálním rozvoji. Zejména v době VUCA (volatilita, nejistota, složitost a nejednoznačnost) a BANI (křehký, úzkostný, nelineární, nesrozumitelný) je zřejmé, že emoční inteligence je zásadní pro schopnost inovovat a udržet zaměstnance.

Průzkum z roku 2021 zjistil, že téměř 70 % vedoucích pracovníků věří, že pozitivní nálada zvyšuje produktivitu. Psychická bezpečnost, úzce spojená s emoční inteligencí, je zásadní pro spokojenost s prací a udržení zaměstnanců. Pochopení emoční inteligence jako součásti rozvoje osobnosti a duševního zdraví je stále více integrováno do programů rozvoje lidských zdrojů.

Závěrem lze říci, že jak emoce, tak problémy sociální spravedlnosti je třeba v dnešní společnosti naléhavě řešit. Úsilí výzkumníků jako Imke von Maur a rostoucí význam emoční inteligence ve světě práce mohou významně přispět ke spravedlivějšímu a empatičtějšímu soužití.