Boj proti ruským dezinformacím: Tak nás chrání TU Berlín!

Boj proti ruským dezinformacím: Tak nás chrání TU Berlín!

Nebezpečí dezinformací je v dnešní digitální krajině všudypřítomné. Zejména ruské dezinformační kampaně mají v posledních letech stále větší vliv a ovlivňují politický diskurz v mnoha zemích, včetně Německa. Dr. Veronika Solopová, přední lingvistka a informatika na MU TU Berlín, se intenzivně věnuje analýze a potírání těchto jevů.

Díky svému nově vyvinutému nástroji umělé inteligence „Check News in One Click“ dokáže Solopova detekovat dezinformace v sedmi různých jazycích s 93% přesností. Tato technologie se používá k řešení rostoucích problémů falešných zpráv a dezinformací, které se neustále vyvíjejí. Solopová a její tým spustili platformu CORRECTIV.Faktenforum, která občanům umožňuje aktivně se zapojit do procesu ověřování faktů a obrnit se proti nepravdivým informacím.

Dezinformační strategie

Ruské dezinformační kampaně využívají různé strategie, včetně falešných webových stránek, sítí botů a cílených narativů, jejichž cílem je vytvořit veřejný zmatek. Zejména během ukrajinské války se propaganda zaměřila na podněcování beznaděje a destabilizaci západní podpory. Mezi běžné příběhy patří: „Ukrajina nemá šanci vyhrát“, „Západ nás zradí“ a „Mobilizace se hroutí“.

V Německu se sociální média specificky používají k vytváření nálady proti migrantům a Ukrajině. Podle výzkumu od OPRAVNÉ Ruská operace vlivu „Storm-1516“ hraje ústřední roli šířením nepravdivých informací prostřednictvím deepfakes poháněných umělou inteligencí. Tyto padělky měly v posledních měsících významný dopad na kampaň před federálními volbami v Německu. Tvrzení o předních politicích a dohoda o migraci s Keňou jsou jen několika příklady dezinformací šířených sítí více než stovky německy psaných webů.

Za tuto operaci je zodpovědný nejen bývalý policista z USA, ale také Internet Research Agency (IRA) a vojenská tajná služba GRU. Tito aktéři využívají technologie AI k vytváření falešného obsahu, který pak proruští influenceři sdílejí na sociálních sítích, někdy dokonce za úplatu.

Opatření proti dezinformacím

Hrozba fake news není jen teoretická. Nízká důvěra v politické a mediální instituce zvyšuje náchylnost k nepravdivým informacím. Hlasitý bpb.de Empirické a výzkumné studie ukázaly, že falešné zprávy jsou konzumovány intenzivně, zejména v určitých kruzích, i když jsou celkově méně rozšířené. Nejasnost pojmů a problémů s nimi spojených ještě více komplikuje boj proti dezinformacím.

K řešení této výzvy byly zahájeny iniciativy jako „EU vs. Disinfo“ a Evropská observatoř digitálních médií. Solopová také vyzývá k lepšímu přístupu k datům sociálních médií, aby bylo možné účinněji bojovat proti šíření dezinformací. Zdůrazňuje, jak je důležité, aby se občané naučili kriticky zpochybňovat zprávy a aktivně bojovali proti šíření dezinformací.

Čím je společnost informovanější, tím lépe se může obrnit proti manipulaci prostřednictvím falešného obsahu. Důvěru v informační prostředí lze posílit pouze společným úsilím o podporu mediální gramotnosti a aktivního zapojení do ověřování faktů.