Budoucnost času: Nový výzkumný projekt vrhá světlo na východní Evropu!

Budoucnost času: Nový výzkumný projekt vrhá světlo na východní Evropu!

Dne 7. dubna 2025 dosáhla výzkumná škola „Evropské časy/Evropské časy – Nadregionální přístup ke společnostem střední a východní Evropy“ (EUTIM) významného milníku. Projekt, který běží od dubna 2021, podporují renomované instituce, jako je Evropská univerzita Viadrina, Univerzita v Postupimi a Forum Transregionale Studien v Berlíně, a věnuje se zkoumání časových a prostorových narativů ve střední a východní Evropě. S finančními prostředky ve výši přibližně 1,7 milionu eur od Spolkového ministerstva školství a výzkumu (BMBF) v první fázi financování je od oficiálního spuštění EUTIM 17. ledna 2025 hned za rohem druhá, další tříletá fáze financování s 1 143 000 eur.

Jak uni-potsdam.de zprávy, ústřední otázkou projektu je, jak ovlivňují různé koncepty času mezi střední a východní Evropou a západní Evropou. Prof. Dr. Alexander Wöll, vedoucí postupimské části projektu, zdůrazňuje potřebu analyzovat kulturní dopad těchto rozdílných názorů. Historický kontext ukazuje, jak byl univerzální čas od osvícenství definován jako západní. Larry Wolff ve své práci „Inventing Eastern Europe“ popisuje kategorizaci východních zemí jako „neosvícené“, což nadále ovlivňuje vnímání konceptů času.

Nahlédnutí do pojmů času a jejich kulturního významu

Projekt EUTIM se zabývá historickými zlomy, jako byla revoluce v roce 1917, která vyústila v zavedení pětidenního pracovního týdne a zrušení křesťanského dne odpočinku. To vedlo k novému vnímání času ve společnosti. Výzkum také zkoumá reprezentace času ve východoevropské literatuře. Příklady jako „Amadoka“ Sofie Andruchovyčové, která se zabývá traumatizujícími dopady války, a „Kolymský deník“ Jaceka Hugo-Badera, který osvětluje sovětské představy o čase, demonstrují rozmanitost časových vyprávění v regionu.

Moderní autoři jako Jáchym Topol a Saša Stanišić navíc využívají inovativních textových strategií k prezentaci svých pohledů na dobu. Diskuse o termínu „bod obratu“ nabyla na aktuálnosti vzhledem k aktuální politické situaci, zejména s ohledem na vývoj v kontextu Ruska a ukrajinského konfliktu. Podle vedoucího projektu Hartmuta Rosy se o sociální akceleraci hovoří také jako o významném vlivu na vnímání času.

Výzkumné přístupy a budoucí výzvy

Projekt již zaznamenal úspěch v podpoře mladých vědců a umělců z Ukrajiny. Budoucí výzkumné otázky se zaměří mimo jiné na životní příběhy queer umělců a analýzu dočasností ve slovanské literatuře. V následujících letech jsou plánovány konference a projekty, které se budou intenzivně zabývat literárními a kulturními tématy ve východní Evropě.

Jak das-wissen.de Jak je vidět, interdisciplinární přístup v projektu EUTIM nejen prohloubí stávající otázky, ale také osvětlí témata, která jsou dnes mimořádně aktuální, jako je analýza heterogenních pojetí času a jejich historické dynamiky. Pod vedením Prof. Dr. Annette Werberger a Prof. Dr. Andrii Portnova budou dílčí projekty vědecky zkoumat časové nerovnosti v regionu a podporovat inovace v regionálních studiích v Německu.

Stručně řečeno, výzkumná škola EUTIM hraje klíčovou roli v rozvoji hlubšího porozumění složitosti času a jeho kulturního významu ve střední a východní Evropě. Bude vzrušující sledovat, jaké výsledky a poznatky přinesou nadcházející roky, protože svět bude nadále fungovat v dynamickém politickém a sociálním kontextu.