Protipovodňová ochrana: Přizpůsobení výrazně snižuje poškození a úmrtí!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu analyzuje adaptace povodní od roku 1950 a jejich ekonomické dopady.

Das Potsdam-Institut für Klimafolgenforschung analysiert Überschwemmungsanpassungen seit 1950 und deren wirtschaftliche Auswirkungen.
Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu analyzuje adaptace povodní od roku 1950 a jejich ekonomické dopady.

Protipovodňová ochrana: Přizpůsobení výrazně snižuje poškození a úmrtí!

Komplexní analýza povodňových škod v Evropě, kterou provedl Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu (PIK), ukazuje významný úspěch při adaptaci na povodně. Podle studie, která zkoumala 1 729 povodní v letech 1950 až 2020, různá adaptační opatření snížila ekonomické škody způsobené povodněmi o působivých 63 procent a snížila počet obětí o 52 procent. [uni-potsdam.de] uvádí, že mnoho lidí v ohrožených oblastech přijímá soukromá preventivní opatření a spoléhá na systémy včasného varování a nouzové plány.

Tento vývoj je zvláště důležitý vzhledem ke zvyšujícím se rizikům povodní způsobeným kombinací silných dešťů a přívalových bouří, jakož i zvýšené expozici v městských oblastech. Zásadní roli hraje také zranitelnost osob a majetku. Dominik Paprotny, výzkumník PIK a hlavní autor studie, zdůrazňuje, že adaptační opatření od roku 1950 úspěšně čelila rostoucím rizikům, a to i v souvislosti se změnou klimatu. Přesto výzkum ukazuje, že pokrok se za posledních 20 let zpomalil, což naznačuje potřebu dalšího úsilí.

Dlouhodobé trendy a výzvy

Zatímco absolutní ekonomické ztráty v důsledku povodní se téměř zdvojnásobily – z 37 miliard EUR v 50. letech na 71 miliard EUR v posledním desetiletí – ekonomická zátěž vyjádřená jako procento hrubého domácího produktu (HDP) klesla o třetinu. To ukazuje, že ekonomika rostla rychleji než škody. Katja Frieler, spoluautorka studie, však varuje, že adaptační schopnosti mají své limity a rizika se budou s pokračujícím globálním oteplováním zvyšovat. Je velmi důležité neustále sledovat postup adaptačních opatření ve světle změny klimatu a zároveň snižovat globální emise skleníkových plynů, aby dopady zůstaly ve zvládnutelných mezích.

Výsledky výzkumu byly nedávno zveřejněny v časopise Science Advances a zdůrazňují potřebu vyvinout další strategie. Především vývoj adaptačních koncepcí ve vodním hospodářství, jak je sledován projekt „WASKlim-EUS“, ukazuje, jak důležité je vytvářet rozhodovací pomůcky pro investice a plánování. Tyto koncepty pomáhají získat informace ze simulací klimatu a vodní bilance, a tak se vyhnout konkrétním konfliktům při používání v důsledku klimatických změn [umweltbundesamt.de].

Závěr a výhled

Vzhledem k nedávným těžkým záplavám, jako byla povodeň v údolí Ahr v roce 2021, je jasné, že problémy narůstají. Zatímco adaptační opatření měla v posledních několika desetiletích dopad, potřeba větších investic a zlepšení zůstává zásadní. Pouze kombinací technologického pokroku, sociálního závazku a proaktivního přístupu lze dlouhodobě řídit nárůst povodňových rizik. [rheinpfalz.de] zdůrazňuje, že úspěšnost adaptace na povodně závisí nejen na strukturálních opatřeních, ale také na aktivní účasti společnosti a dalším rozvoji účinných systémů včasného varování.