Long Covid: Co postižení potřebují vědět hned teď!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

9. března 2025 představí MHB výsledky projektu na Long Covid, který analyzuje zkušenosti postižených.

Am 9. März 2025 präsentiert die MHB Ergebnisse eines Projekts zu Long Covid, das Erfahrungen von Betroffenen analysiert.
9. března 2025 představí MHB výsledky projektu na Long Covid, který analyzuje zkušenosti postižených.

Long Covid: Co postižení potřebují vědět hned teď!

V Německu se během pandemie COVID-19 v letech 2020 až 2023 nakazilo koronavirem odhadem 39 milionů lidí. Z toho asi 10 procent trpí následky Long Covidu, onemocnění, které se může objevit i po mírnějších průběhech a dokonce i během akutního onemocnění. Fenomén Long Covid, známý také jako postakutní následky koronavirového onemocnění 2019 (PASC), se týká příznaků, které přetrvávají více než tři měsíce po původní infekci a mohou vážně ovlivnit kvalitu života postižených. Tyto příznaky mohou trvat nejméně dva měsíce a velmi se liší v závažnosti.

Výzkumný projekt s názvem DIPEX Germany, který sídlí na Braniborské lékařské fakultě Theodora Fontanea (MHB), zdokumentoval zkušenosti 43 postižených lidí. Tyto příběhy byly shromážděny s cílem zlepšit veřejné porozumění dopadu Long Covid. Výsledky byly prezentovány 20. února 2025 během sympozia na MHB.

Zkušenosti a výzvy postižených

Stephan Bergmann a další účastníci uvádějí různé příznaky, včetně únavy, dýchacích potíží a psychologických problémů, jako je úzkost a deprese. Téměř 45 procent účastníků studie v metaanalýze, která zkoumala 735 006 lidí, uvedlo, že má po infekci COVID-19 alespoň jeden nevyřešený symptom. Frekvence Long Covid je zvláště vysoká u hospitalizovaných pacientů, kde se čísla pohybují mezi 50 a 70 procenty, zatímco v nehospitalizované skupině jsou pouze mezi 10 a 35 procenty.

Partneři v rozhovoru se liší věkem, životní a životní situací a také tím, jak nemoc ovlivňuje jejich každodenní život. Dr. Anke Spura, expertka z Federálního institutu pro veřejné zdraví, zdůraznila důležitost spolehlivých informací pro postižené, zatímco Dr. Judith Bellmann-Strobl poukázala na to, že dlouho/po COVID je třeba pohlížet jako na chronické onemocnění s nejasnými příčinami. Volala po kauzálně orientovaných terapeutických studiích, aby mohla pacientům účinněji pomáhat.

Vědecké perspektivy a další poznatky

Vědci zjistili, že Long Covid může ovlivnit různé tělesné systémy, včetně kardiovaskulárního a neurologického systému. Návrhy pro mechanismy Long Covid zahrnují zvýšenou produkci cytokinů, přímé poškození buněk a narušení vagového nervu. Mezi běžné příznaky patří kromě únavy dušnost, bolest na hrudi a ztráta chuti a čichu.

Bianca Erdmann-Reusch zdůraznila souvislost mezi COVID-19 a chronickým únavovým syndromem. Prof. Dr. Christine Holmberg vysvětlila, že příběhy postižených pomáhají lépe porozumět subjektivnímu utváření významu. Dr. Martin Spielhagen ze zdravotnické sítě DiReNa upozornil, že web DiReNa je důležitým zdrojem pro diagnostiku a následnou péči.

Mezi odborníky panuje shoda, že postižené je třeba brát vážně jako odborníky na vlastní nemoc. Web krankserlebnisen.de, na kterém byly příběhy zveřejněny v rámci DIPEX Germany, nabízí informace i o dalších onemocněních, jako je AD(H)D, rakovina prsu a diabetes 2. typu. Projekt si klade za cíl nejen dokumentovat osobní zkušenosti, ale také podporovat výzkum s cílem nakonec vyvinout dlouhodobě účinné možnosti léčby.

Probíhající výzkum je zásadní pro plné pochopení patofyziologických mechanismů dlouhodobého COVID a pro formulování strategií prevence a léčby, které jsou účinné a přizpůsobené potřebám jednotlivých pacientů.