Média a volby: Jak dezinformace ohrožují demokracii!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Ve dnech 12. a 13. února 2025 budou odborníci na Evropské univerzitě Viadrina diskutovat o dezinformacích a volebním zpravodajství.

Am 12. und 13. Februar 2025 diskutieren Experten an der Europa-Universität Viadrina über Desinformation und Wahlberichterstattung.
Ve dnech 12. a 13. února 2025 budou odborníci na Evropské univerzitě Viadrina diskutovat o dezinformacích a volebním zpravodajství.

Média a volby: Jak dezinformace ohrožují demokracii!

21. Frankfurtské dny mediálního práva se konaly 12. a 13. února 2025 na Evropské univerzitě Viadrina. Tato akce ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera byla věnována výbušnému tématu „Média a volby“. Důraz byl kladen zejména na výzvy seriózního volebního zpravodajství a právní rámec pro řešení dezinformací a propagandy.

První panelová diskuse se zabývala zpravodajstvím v nadcházející federální volební kampani. Dr. Frederik Ferreau přednesl přednášku o dezinformacích ve volební kampani a vysvětlil vhodná protiopatření. Ukázalo se, že dezinformace nejsou v německém právním systému specifickým právním pojmem, ale že práva hrají v důsledku takových výzev důležitou roli.

Právní rámec a dezinformace

Ferreau poukázal na to, že šíření nepravdivých faktických prohlášení nespadá pod ochranu svobody projevu, což je zásada pevně stanovená Spolkovým ústavním soudem. Uvedl příklady včetně hlubokých falešných videí významných politiků, jako jsou Karl Lauterbach, Friedrich Merz a Olaf Scholz. Zejména nejnovější příklad hlubokého falešného videa Olafa Scholze distribuovaného iniciativou Center for Political Beauty vedl v roce 2023 k soudnímu řízení.

Berlínský krajský soud rozhodl, že video bylo klamně skutečné, a proto je třeba zabránit jeho šíření. Tyto právní zásady ilustrují nebezpečí, které dezinformace představují v politickém kontextu.

Účinky hackerských útoků

Dalším ústředním tématem dnů mediálních práv byl vliv hackerských útoků na zpravodajství, které se množí zejména před volbami. Beate Bias a Susann Michalk z Märkische Oderzeitung uvedly přímé zkušenosti s takovými útoky. Tyto incidenty vedly nejen ke ztrátě uživatelů a důvěry mezi čtenáři, ale také k nárůstu nevraživosti vůči novinářům.

Zaujatost si všimla, že v diskusích se již nepočítají argumenty a tón je tvrdší. Michalk naopak zdůrazňoval důležitost transparentnosti a poctivého řešení chyb v médiích pro obnovení důvěry. Prof. Dr. Johannes Weberling zdůraznil, že média, která se snaží být vážná, budou odměněna v právním kontextu.

Technologická bezpečnostní opatření ve volbách

Diskutovalo se také o současných rámcových podmínkách pro bezpečnost volebních procedur. Řada obcí a volebních orgánů využívá k určení předběžných výsledků voleb IT technologie. Je jejich odpovědností vybrat a zodpovědně zajistit použitý hardware a software. Spolkový úřad pro informační bezpečnost (BSI) podporuje tyto snahy o prevenci kybernetických útoků na IT infrastrukturu.

Takový útok by mohl zpozdit vyhlášení předběžných výsledků voleb, a proto je velmi důležité, aby byla zaručena bezpečnost používaných systémů. Konečný volební výsledek, který je pro složení nového Bundestagu zásadní, bývá zveřejněn zhruba tři týdny po volbách.

Frankfurtské Mediální právní dny celkově zdůraznily aktuální výzvy a právní rámec, kterým musí novináři a mediální společnosti čelit v souvislosti s volbami a s nimi spojenými dezinformacemi. Dialog o seriózním zpravodajství zůstává zásadní pro posílení důvěry v média a zabránění možné manipulaci.

Další informace o právních aspektech dezinformací a volebního zpravodajství naleznete ve zprávách na adrese europa-uni.de a bundeswahlleiterin.de.