Vítěz ceny Szangolies: Nové perspektivy pro ochranu druhů!

Vítěz ceny Szangolies: Nové perspektivy pro ochranu druhů!

Dne 28. dubna 2025 získala Leonna Szangolies, mladá vědkyně na Univerzitě v Postupimi, prestižní Eltonovu cenu 2024 od „Journal of Animal Ecology“. Její výzkum osvětluje složité vztahy mezi pohybem, metabolismem a biodiverzitou v členité krajině. Cílem jejich studia je zlepšit porozumění soužití druhů v době, kdy svět čelí významným změnám životního prostředí. Szangolies pomocí individuálního modelu simuloval společenstva druhů s přihlédnutím k pohybovému chování a energetickému metabolismu.

Výsledky jejich výzkumu ukazují, že energetická bilance a koexistence druhů spolu souvisí. Szangolies zjistil, že nejvyšší diverzita a koexistence byly pozorovány, když byla fragmentace stanovišť mírná, což připravilo cestu pro nové praktické strategie ochrany. Vyjádřila radost z ocenění, které se časově shodovalo s dokončením její doktorské práce. Szangolies má bakalářský titul v biomatematice a magisterský titul v ekologii, evoluci a ochraně přírody na univerzitě v Postupimi.

Propojení výzkumu a praxe

Szangoliesova práce bude důležitá nejen pro teoretickou ekologii, ale i pro praktickou realizaci v ochraně přírody. Vývojáři strategií ochrany mohou využít své poznatky k nalezení udržitelných řešení pro zachování biologické rozmanitosti v roztříštěných stanovištích. Tento aspekt se stává zvláště důležitým, protože současný výzkum ukazuje, že ztráta stanovišť a fragmentace mohou významně snížit biologickou rozmanitost.

Nová studie vedená University of Michigan, Německým centrem pro integrovaný výzkum biodiverzity a Martin Luther University Halle-Wittenberg naznačuje, že velké, nenarušené krajiny slouží biodiverzitě celkově lépe než fragmentované oblasti. Tato studie publikovaná v časopise Nature zkoumá 4 006 druhů na 37 místech po celém světě a ukazuje, že fragmentovaná krajina hostí v průměru o 13,6 % méně druhů v malém měřítku stanovišť a o 12,1 % méně v měřítku krajiny.

Debata o fragmentaci stanovišť

V debatě o ekologii panuje neshoda o tom, zda by měly být lépe chráněny velké, malé, fragmentované oblasti nebo větší, souvislé krajiny. Zatímco ekologové souhlasí s tím, že ztráta stanovišť a fragmentace mají negativní dopad na biologickou rozmanitost, výsledky studie ukazují, že ve fragmentovaných oblastech přežívají především generalisté. Tyto informace jsou zásadní pro budoucí směřování ochranářských strategií.

Studie ukazuje, že nárůst beta diverzity ve fragmentované krajině nekompenzuje ztrátu druhové diverzity na úrovni krajiny. Gonçalves-Souza, spoluautor studie, vyzývá ochranářskou komunitu, aby se zaměřila na obnovu lesů spíše než se pouze dohadovala o fragmentaci stanovišť. Opakovaná ochrana přírodních stanovišť by mohla hrát zásadní roli v dlouhodobém zachování celosvětové biologické rozmanitosti.

Stručně řečeno, jak Szangoliesův výzkum, tak nedávné studie o fragmentaci stanovišť poskytují cenné poznatky pro ochranu přírody. V době, kdy je ochrana biologické rozmanitosti nejvyšší prioritou, je zásadní vyvinout a implementovat vhodné strategie pro ochranu a obnovu zbývajících stanovišť udržitelným způsobem.