Včasná diagnostika Parkinsonovy choroby: Revoluční studie přináší nové poznatky!

Včasná diagnostika Parkinsonovy choroby: Revoluční studie přináší nové poznatky!

Současná studie Prof. Dr. Parvana Hajieva a Dr. Ankush Borlepawar, kteří oba pracují v Institutu pro nadnárodní medicínu na univerzitě v Hamburku, zveřejnila nové poznatky o epigenetické regulaci mitochondriálního dýchacího řetězce v modelech Parkinsonovy choroby. Tento výzkum se zaměřuje na inhibici komplexu I dýchacího řetězce, což je dobře známá vlastnost Parkinsonovy choroby. Přesná příčina této inhibice však zůstává neznámá, takže studie hraje důležitou roli ve výzkumu onemocnění.

Podle výsledků zveřejněných v časopiseHranice v buněčné a vývojové biologiibyly publikovány, inhibice komplexu I vede k produkci a uvolnění redoxního signálu z mitochondrií. Tento signální systém říká buněčnému jádru, že jsou potřeba nové proteiny k udržení neporušených komplexů dýchacího řetězce. Informace je předávána do buněčného jádra prostřednictvím nespecifických, široce působících epigenetických mechanismů. Pozoruhodným aspektem této studie je účinnost „náhradního řazení“: jeden signál může paralelně vyžadovat desítky nových proteinů. Toto blížící se nasazení nových proteinů, jak v načasování, tak v paralelismu, bylo dříve neprozkoumané.

Epigenetické změny a Parkinsonova nemoc

Další pohledy na téma Parkinsonova výzkumu poskytují výsledky další studie provedené Dr. O. Windlem, Prof. Dr. A. Giese a Prof. Dr. G. Höglingerem. Tato studie, která probíhala v Německém centru pro neurodegenerativní nemoci v Mnichově, se zaměřila na epigenetické změny v nervových buňkách pacientů s Parkinsonovou nemocí. Hlavním cílem bylo zlepšit včasnou diagnostiku onemocnění před vznikem motorických poruch a úbytku nervových buněk.

K dosažení tohoto cíle byla buněčná jádra izolována z těžce postižených oblastí mozku a nukleové kyseliny byly zkoumány na methylaci DNA a mikroRNA. Bylo prokázáno, že určité mikro-RNA jsou přítomny v nižších koncentracích u pacientů s Parkinsonovou nemocí v časných fázích onemocnění. Tyto epigenetické změny by mohly být klíčové pro progresi onemocnění a jsou možnými kandidáty pro časnější diagnózy i terapeutické přístupy.

Souvislost mezi mitofágií a signalizačními mechanismy

Dalším aspektem, který hraje roli v Parkinsonově výzkumu, je proces mitofágie. Podle výzkumů se to týká především role PINK1 (PTEN-indukovaná domnělá kináza 1) a Parkinu, které hrají klíčovou roli v iniciaci mitofágie. Po ztrátě potenciálu mitochondriální membrány se PINK1 stává aktivním pro získávání Parkina do mitochondrií, čímž označí dysfunkční mitochondrie pro lysozomální degradaci. Profily a interakce těchto dvou molekul jsou velmi zajímavé.

Co je zvláště pozoruhodné, je to, že v nepřítomnosti funkčního PINK1 nebo Parkina se mitochondriální signalizace (MitoDAMP) hromadí, a tak aktivuje zánětlivé signály, které mohou ovlivnit interakce neuronů i gliových buněk. Interakce mezi PINK1, Parkinem a souvisejícími signalizačními mechanismy je v centru Parkinsonova výzkumu a může mít rozhodující vliv na terapeutické přístupy.

Tato zjištění podtrhují složitost a mnohostrannou povahu Parkinsonovy choroby, přičemž epigenetické mechanismy, mitochondriální signalizace a včasná diagnostika jsou úzce propojeny. Pokračující výzkum v těchto oblastech by mohl potenciálně připravit cestu pro nové léčebné strategie, které by významně zlepšily kvalitu života pacientů.

Další podrobnosti: Lékařská fakulta Hamburk, PubMed, Parkinsonův fond.