Doba krize pro sociální demokracii: Jak Evropa brání své hodnoty!

Doba krize pro sociální demokracii: Jak Evropa brání své hodnoty!

Jak ukazují nedávné události a diskuse, sociální demokracie v Evropě čelí vážným výzvám. Dne 5. února 2025 proběhla v rámci Všeobecného studia na Právnické fakultě Bucerius důležitá debata, které se zúčastnili významní odborníci. Účastníci dali jasně najevo, že sociální demokraté jsou pod tlakem. K výzvám patří nejen ztráta hlasů, ale také populistická konkurence zprava i levice politiky a také dalekosáhlé společenské změny. Cíl? Vývoj směrem k novému, udržitelnému profilu sociálně demokratických stran v Evropě.

Akci moderovala Vivien Leue, novinářka, která pracuje mimo jiné pro Deutschlandfunk. Mezi diskutujícími byli Pauline Fröhlich, zástupkyně generálního ředitele think tanku Das Progressive Zentrum, a prof. Dr. Tarik Abou-Cadi, politolog z Oxfordské univerzity. Přítomen byl také Dr. Linus Westheuser, výzkumník z Humboldtovy univerzity v Berlíně a spoluautor knihy „Trigger Points“. Toto kolo nabídlo hluboký vhled do současných krizí v sociální demokracii.

Výzvy pro demokracii

Krizová situace není ojedinělá. Podle zjištění CORDIS má pandemie COVID-19 významný dopad na demokratické společnosti. Kromě globální zdravotní krize je ve hře i spolehlivost informací a stabilita demokratických institucí. Populistická hnutí a protievropské nálady v bouřlivém desetiletí výrazně vzrostly, což utváří politický diskurz v Evropě.

V poslední době došlo k nárůstu protestů proti problémům, jako je rasismus a ekonomická nerovnost. Pokračující dopady finanční krize z roku 2008 rovněž přispívají k hospodářské tísni. Tato úsporná opatření vedla nejen k ekonomické, ale i sociální krizi, která dále podkopala důvěru ve státní instituce. Migrační krize v roce 2015 dále zvýšila nespokojenost se spravedlností a kulturní integrací.

Technologické a společenské změny

Dalším faktorem, který zpochybňuje demokracii v Evropě, jsou technologické změny, zejména prostřednictvím sociálních médií. Ty nejen změnily způsob, jakým se občané podílejí na demokracii, ale přispěli také k šíření dezinformací a fake news, čímž podkopávají základy liberální demokracie. K řešení těchto výzev bylo považováno za nezbytné rozšíření digitální infrastruktury.

Krize COVID-19 přinesla omezení svobody pohybu, svobody shromažďování a demonstrací a zpoždění ve volebních procesech. Existují však i světlé stránky: očkovací programy nabízejí záblesk návratu k normálu, zatímco balíček obnovy EU má za cíl podpořit zelený a digitální přechod. Tato opatření lze považovat za kroky k oživení evropské demokracie a jejích základních hodnot.

Nicméně je jasné, že v dohledu nejsou žádná snadná řešení problémů, kterým evropská demokracie čelí. Reakce na ekonomické a sociální mimořádné události, které pandemie zhoršila, budou do značné míry určovat směřování liberální demokracie v 21. století. Konference o budoucnosti Evropy poskytne občanům možnost vyjádřit se k činnosti EU. Výzkumné projekty podporované programy EU Horizont 2020 a Horizon Europe se zabývají tématy jako ekonomická nejistota, kulturní a sociální integrace a radikalizace v Evropě.

Stručně řečeno, sociální demokracie v Evropě funguje v době hlubokých změn a výzev. Poznatky z diskusní akce a probíhajícího výzkumu ilustrují, že k obraně základních hodnot demokracie a k nasměrování nás k pozitivní budoucnosti je nutné nové uspořádání. Proaktivní řešení těchto problémů bude zásadní pro posílení demokracie v Evropě.