Věda v konfliktu: Antisemitismus a svoboda projevu v centru pozornosti

Věda v konfliktu: Antisemitismus a svoboda projevu v centru pozornosti

Dne 10. března 2025 začala na Bucerius Law School série akcí „Bucerius Campus Dialogues“, která byla uspořádána u příležitosti 25. výročí univerzity. Zahájení, které zorganizovalo Studium generale Bucerius Law School, poskytlo platformu pro hloubkové diskuse o aktuálních společenských otázkách, včetně akademické svobody, antisemitismu na univerzitách a strategii excelence federální vlády. Prof. Michael Grünberger, prezident Bucerius Law School, a Katharina Fegebank, druhá starostka Hamburku a senátorka pro vědu, vedli dialog.

Grünberger a Fegebank ve svých příspěvcích diskutovali o výzvách, které pro univerzity představují politický tlak a společenská polarizace. Ústředním tématem byla pokračující debata o antisemitismu a aktuální rezoluce Bundestagu, která se tímto tématem zabývá. Toto usnesení je vnímáno jako reakce na rostoucí antisemitský diskurz ve školách a univerzitách a požaduje jasný postoj vzdělávacích institucí proti antisemitským narativům. Nabízí se však otázka, do jaké míry by tyto zásahy mohly ohrozit akademickou svobodu židovský generál upozornit.

Data a důvěra ve vědu

Grünberger také předložil údaje z průzkumu, které dokládají důvěru ve vědu: Zatímco v Německu důvěřuje vědě pouze 9 % populace, v USA je to již 23 %. Zvýšenou skepsi v USA přičítal především pandemii korony a s ní spojenou politickou polarizací. Fegebank zdůraznil, že tato formace nedůvěry je ukotvena v americké společnosti a že univerzity by měly být vnímány jako místa vědy i sociálních aktérů.

Zvláště pozoruhodná je odpovědnost univerzit zajistit jak akademickou svobodu, tak ochranu před diskriminací. Diskuse se soustředila na potřebu jasného rozlišení mezi svobodou projevu a ochranou před diskriminací. Grünenberger poukázal na to, že univerzity jsou stále častěji žádány, aby kriticky řešily antisemitismus, aniž by bránily legitimní kritice izraelské politiky. Tato dvojí výzva je splněna Berlínská politika pozorně sledován.

Prevence a reflexe

Rezoluce Bundestagu nejenže představuje mechanismus reakce na rostoucí antisemitismus, ale také vyvolává důležité otázky ohledně mezí toho, co lze říci. Kritici varují, že takové standardy by mohly omezit akademickou svobodu. Univerzity čelí výzvě fungovat jako prostory pro různé perspektivy, aniž by překračovaly normativní hranice, které by mohly zbytečně zužovat debaty.

Prof. Manuel J. Hartung, generální ředitel ZEIT STIFTUNG BUCERIUS, varoval, že univerzity musí hrát důležitou roli v boji proti dezinformacím. To však také vyžaduje kritickou reflexi vlastního obsahu výuky a metod předávání znalostí. The židovský generál zdůrazňuje, že univerzity se musí pravidelně zabývat proměnlivostí antisemitských jevů, aby mohly fungovat jako vzdělávací instituce i jako ochranné prostory pro mladé Židy.

Celkově jsou „Bucerius Campus Dialogues“ krokem správným směrem k podpoře naléhavě potřebných diskusí mezi vědou, politikou a společností. Série akcí bude i v budoucnu představovat vrcholy přenosu znalostí a sociálního dialogu v Hamburku.