Extrémní počasí a eroze: Německá pole ve velkém ohrožení!
Univerzita v Kasselu zdůrazňuje výzvy, které extrémní jevy počasí představují pro zemědělství, a zdůrazňuje potřebu přesného modelování.

Extrémní počasí a eroze: Německá pole ve velkém ohrožení!
Stále silnější extrémní jevy počasí představují pro zemědělství po celém světě obrovské výzvy. Podle studie univerzity v Kasselu je každoročně 27 % globálních obdělávaných oblastí postiženo podmáčením; to by mohlo mít hluboký vliv na výnosy a kvalitu půdy. Prof. Dr. Tobias K. D. Weber, jeden z výzkumníků stojících za touto studií, vysvětluje, že běžné modely pro simulaci zemědělských výnosů často adekvátně neodrážejí účinky dočasných záplav. Tento rozpor by mohl zkomplikovat predikci zemědělských výnosů a vývoj účinných adaptačních strategií, což je zvláště znepokojivé v době kritických klimatických změn.
Mezinárodní studie byla provedena v rámci projektu Agricultural Model Intercomparison and Improvement Project (AgMIP) a zkoumá 21 různých modelů obilí. Výsledek je alarmující: pouze 24 % zkoumaných modelů realisticky simuluje pohyb vody v půdě, včetně důležitých procesů, jako je kapilární vzlínání a transport solí. Kromě toho modely vykazují vážné nedostatky v zohlednění klíčových půdních fyzikálních a biochemických procesů.
Účinky změny klimatu
Změna klimatu nejen zvyšuje frekvenci extrémních povětrnostních jevů, ale má také přímý dopad na potravinovou bezpečnost. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvádí, že globální oteplování je zodpovědné za rychlý nárůst extrémních jevů počasí. Příklady, jako jsou ničivé silné deště v Německu v červenci 2021, které si vyžádaly přes 180 životů a zničily četné živobytí, ilustrují naléhavost řešení již velmi viditelných důsledků změny klimatu.
V této souvislosti je těžce postiženo zemědělství v Německu. Odhaduje se, že 60 % německé orné půdy je ohroženo extrémními povětrnostními podmínkami. Stále nepředvídatelnější dešťové srážky vedou k vážným problémům, jako je eroze půdy, přičemž ročně se ztrácí 15–20 % půdy. Silné deště v kombinaci se suchými obdobími způsobily v letech 2018 až 2019 zemědělskému průmyslu škody ve výši 3,2 miliardy eur, což ilustruje potřebu jednat.
Nezbytná opatření ke zvýšení odolnosti
Analýza zemědělských modelů ukazuje, že mnoho důležitých procesů je zastoupeno nedostatečně, což v konečném důsledku ztěžuje spolehlivé předpovědi. Již dnes je jasné: Bez lepšího základu znalostí a modelování nelze vyloučit systematické nesprávné úsudky o důsledcích souvisejících s klimatem pro zemědělství. Studie proto vyzývá k interdisciplinárním přístupům, které spojují hydrologii, pedologii, fyziologii rostlin a výzkum klimatu. Globální síť pro sledování vodní hladiny a dynamiky půdní vlhkosti by mohla sloužit jako základ pro lepší modelování.
Moderní technologie, jako je dálkový průzkum Země a strojové učení, by mohly pomoci překonat mnohé nedostatky stávajících modelů. Pouze s jasnou a přesnou prezentací klimatických výzev je možné zvýšit odolnost zemědělství a zároveň podpořit biologickou rozmanitost. Současné vysoké používání hnojiv a pesticidů nepředstavuje významnou hrozbu pouze pro kvalitu půdy, ale také pro biologickou rozmanitost. Zemědělské postupy je naléhavě nutné transformovat, aby byla zajištěna zdravá půda jako základ pro produkci potravin a ochrana ekosystémů.
Budoucnost zemědělství závisí nejen na technologických inovacích, ale také na hlubokém pochopení přírodních vztahů, od chemie půdy až po fyziologické reakce rostlin na vodní stres. Pouze integračním pohledem na tyto faktory lze odvrátit hrozící krizi v celosvětové produkci potravin a úspěšně překonat výzvy, které přináší změna klimatu.