Nová studie odhaluje klíčovou roli slabých prvků ve vývoji jazyka!

Nová studie odhaluje klíčovou roli slabých prvků ve vývoji jazyka!

31. března 2025 oznámila Univerzita v Marburgu založení nové výzkumné skupiny, která se zaměří na slabé prvky ve vývoji jazyka. Tato skupina, vedená prof. Dr. Ulrike Domahs, nese název „Slabé prvky ve fonologii: Vývoj, zpracování a modalita“ a je podporována Německou výzkumnou nadací (DFG) celkovou částkou přibližně 4,1 milionu eur za období čtyř let. Hlavním cílem této výzkumné iniciativy je lépe porozumět funkcím slabých jednotek ve vývoji a zpracování jazyka s cílem posunout výzkum osvojování jazyka.

První pilotní studie ve skupině ukázala, že malé děti mají potíže se správným vytvářením nepřízvučných slabik na konci slov. Tyto obtíže mohou mít negativní dopad na celkové osvojování jazyka. Ústředním prvkem výzkumu je prozódie, která popisuje souhru tempa, melodie a rytmu v jazyce. Je zajímavé, že slabé slabiky často nesou gramatické informace, jako jsou formy jednotného a množného čísla.

Výzkumné otázky a interdisciplinární přístupy

Výzkumná skupina zkoumá různé otázky, včetně získávání slabých prvků za různých podmínek a jejich historického vývoje. Důraz je kladen také na nervové procesy, ke kterým dochází při pochopení těchto prvků. Dále je podrobně analyzována role slabých prvků v metru a jejich vliv na zpracování gramatických informací. Tento výzkum je prováděn v úzké spolupráci s institucemi, jako je Univerzita v Erfurtu, Univerzita v Mannheimu, Goethe University Frankfurt a další.

K podpoře výzkumných cílů se používají různé neurokognitivní přístupy. Podle zpráv společnosti Maxe Plancka se současný výzkum zaměřuje na vývoj neurokognitivního modelu, který popisuje sluchové porozumění řeči u dospělých. Jsou zkoumány rozdíly ve zpracování syntaktických, sémantických a lexikálních procesů, které jsou lokalizovány v samostatných sítích levé mozkové hemisféry. Prozodické procesy naproti tomu probíhají v oblastech pravé hemisféry. Taková zjištění by mohla rozšířit celkové chápání hierarchických systémů zpracování jazyka.

Klinická lingvistika a řečové patologie

Dalším aspektem současného výzkumu je klinická lingvistika. Zde zkoumáme, jak mohou nervové mechanismy odhalit narušenou řeč u dětí a dospělých. Analýzou těchto vzorců lze vyvinout nové diagnostické a terapeutické přístupy. V logopedickém centru KLing je úzce propojen výzkum a klinická praxe, aby byly poznatky z logopedie využitelné pro zpracování řeči.

Kromě toho jsou ve výzkumu osvojování jazyka zkoumány jednotlivé procesy vývoje jazyka. To se provádí s přihlédnutím k věku a analýzou dlouhodobé a krátkodobé diachronie. Různé metody, jako jsou produkční data a EEG studie, umožňují zkoumat vzorce osvojování u jednojazyčných a bilingvních dětí a zkoumat schopnost učit se základní jazykové kategorie.

Avizovaná výzkumná skupina na Univerzitě v Marburgu spolu s probíhajícími projekty Společnosti Maxe Plancka a přístupy klinické lingvistiky představuje významný krok k lepšímu pochopení složitých souvislostí mezi jazykem, mozkem a jejich vývojem. Výsledky tohoto výzkumu by mohly přispět nejen k teoretickému rozvoji lingvistiky, ale také poskytnout praktickou inspiraci pro jazykovou didaktiku.