Měnící se kultura vzpomínání: Otázky o minulosti a budoucnosti v Osnabrücku
9. března 2025 se bude ve Filosofické kavárně na univerzitě v Osnabrücku diskutovat o významu kultury vzpomínání v Německu. Vstup zdarma!

Měnící se kultura vzpomínání: Otázky o minulosti a budoucnosti v Osnabrücku
V neděli 9. března 2025 zve Filosofická kavárna na akci do Blue Note Café v Osnabrücku. V 10 hodin bude nabídnuta snídaně, po ní bude vlastní diskuse, která začíná v 11:30 hod. V tomto kole se bude diskutovat o důležitém tématu kultury vzpomínání v Německu. Vstup je zdarma; předchozí registrace není nutná. Pod vedením Prof. Dr. Fora Arnima Regenbogena z univerzity v Osnabrücku vznese tato akce několik zásadních otázek:
- Benötigen wir Rückblicke auf private und öffentliche Lebensumstände?
- Welche Rolle spielen Rituale, Texte, Bilder sowie Denk- und Mahnmäler?
- Wie gestalten wir die Erinnerungskultur heute?
- Welche Bedeutung hat das Nichtvergessen für das Weiterleben unserer Gesellschaft?
Tato témata jsou aktuálnější než kdy jindy, zejména s ohledem na měnící se časovou vzdálenost k událostem národního socialismu. V Německu byl 27. leden, výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim, mezinárodně vyhlášen jako den památky obětí holocaustu. Tento den si připomíná systematické vyvražďování šesti milionů evropských Židů a dalších skupin obětí, jako jsou Sinti, Romové, homosexuálové a lidé s postižením, kteří byli pronásledováni nacistickým režimem. DW hlášeno.
Kultura paměti jako ústřední výzva
Vzpomínka na nacistické zločiny zůstává ústřední výzvou pro německou společnost. Četné památníky, včetně Památníku zavražděným Židům v Evropě a Památníku pronásledovaným Sintům a Romům, slouží nejen jako místa vzpomínek, ale také jako platformy pro vzdělávání a inspiraci. Potřeba zabývat se historií a čelit negativním společenským trendům je považována za ústřední pro zamezení budoucích opakování, jako je např bpb zdokumentováno.
Diskuse o těchto tématech je vysoce aktuální i proto, že se zvýšila společenská akceptace krajně pravicových a pravicově populistických názorů, což debatu o kultuře vzpomínání ještě více ztěžuje. V Německu přibylo antisemitských incidentů, zejména po teroristickém útoku Hamasu na Izrael v říjnu 2023. Političtí aktéři, jako je Jens Christian Wagner z památníku Buchenwald, jsou proto pod stále větším tlakem pravicově extremistických skupin, které jsou nepřátelské vůči památce holocaustu, jako např. DW zdůrazňuje.
Vzpomínka a zodpovědnost
Nutná konfrontace s německou zatíženou historií je patrná i ve školách. Žáci poznávají národní socialismus v hodinách dějepisu a navštěvují památná místa. Tato profesní a společenská odpovědnost bude v budoucnu ještě důležitější, aby se kultura vzpomínání utvářela nejen emocionálně, ale i racionálně a na faktech. Je zásadní, aby památka obětí nacionálního socialismu a vzdělávání o lidských právech zůstaly živé a byly přístupné všem generacím.
Pro nedělní Filosofickou kavárnu je vytvořen rámec, ve kterém mohou odpovědní i účastníci diskuse přejít od reflexe minulosti k převzetí odpovědnosti za budoucnost. Za účelem propagace výměny existuje kontakt s Prof. Dr. Arnim Regenbogenem z univerzity v Osnabrücku, jehož e-mailovou adresu lze získat prostřednictvím oznámení o události.