Měnící se kultura vzpomínání: Otázky o minulosti a budoucnosti v Osnabrücku

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

9. března 2025 se bude ve Filosofické kavárně na univerzitě v Osnabrücku diskutovat o významu kultury vzpomínání v Německu. Vstup zdarma!

Am 9. März 2025 diskutiert das Philosophische Café an der Uni Osnabrück über die Bedeutung der Erinnerungskultur in Deutschland. Eintritt frei!
9. března 2025 se bude ve Filosofické kavárně na univerzitě v Osnabrücku diskutovat o významu kultury vzpomínání v Německu. Vstup zdarma!

Měnící se kultura vzpomínání: Otázky o minulosti a budoucnosti v Osnabrücku

V neděli 9. března 2025 zve Filosofická kavárna na akci do Blue Note Café v Osnabrücku. V 10 hodin bude nabídnuta snídaně, po ní bude vlastní diskuse, která začíná v 11:30 hod. V tomto kole se bude diskutovat o důležitém tématu kultury vzpomínání v Německu. Vstup je zdarma; předchozí registrace není nutná. Pod vedením Prof. Dr. Fora Arnima Regenbogena z univerzity v Osnabrücku vznese tato akce několik zásadních otázek:

  • Benötigen wir Rückblicke auf private und öffentliche Lebensumstände?
  • Welche Rolle spielen Rituale, Texte, Bilder sowie Denk- und Mahnmäler?
  • Wie gestalten wir die Erinnerungskultur heute?
  • Welche Bedeutung hat das Nichtvergessen für das Weiterleben unserer Gesellschaft?

Tato témata jsou aktuálnější než kdy jindy, zejména s ohledem na měnící se časovou vzdálenost k událostem národního socialismu. V Německu byl 27. leden, výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim, mezinárodně vyhlášen jako den památky obětí holocaustu. Tento den si připomíná systematické vyvražďování šesti milionů evropských Židů a dalších skupin obětí, jako jsou Sinti, Romové, homosexuálové a lidé s postižením, kteří byli pronásledováni nacistickým režimem. DW hlášeno.

Kultura paměti jako ústřední výzva

Vzpomínka na nacistické zločiny zůstává ústřední výzvou pro německou společnost. Četné památníky, včetně Památníku zavražděným Židům v Evropě a Památníku pronásledovaným Sintům a Romům, slouží nejen jako místa vzpomínek, ale také jako platformy pro vzdělávání a inspiraci. Potřeba zabývat se historií a čelit negativním společenským trendům je považována za ústřední pro zamezení budoucích opakování, jako je např bpb zdokumentováno.

Diskuse o těchto tématech je vysoce aktuální i proto, že se zvýšila společenská akceptace krajně pravicových a pravicově populistických názorů, což debatu o kultuře vzpomínání ještě více ztěžuje. V Německu přibylo antisemitských incidentů, zejména po teroristickém útoku Hamasu na Izrael v říjnu 2023. Političtí aktéři, jako je Jens Christian Wagner z památníku Buchenwald, jsou proto pod stále větším tlakem pravicově extremistických skupin, které jsou nepřátelské vůči památce holocaustu, jako např. DW zdůrazňuje.

Vzpomínka a zodpovědnost

Nutná konfrontace s německou zatíženou historií je patrná i ve školách. Žáci poznávají národní socialismus v hodinách dějepisu a navštěvují památná místa. Tato profesní a společenská odpovědnost bude v budoucnu ještě důležitější, aby se kultura vzpomínání utvářela nejen emocionálně, ale i racionálně a na faktech. Je zásadní, aby památka obětí nacionálního socialismu a vzdělávání o lidských právech zůstaly živé a byly přístupné všem generacím.

Pro nedělní Filosofickou kavárnu je vytvořen rámec, ve kterém mohou odpovědní i účastníci diskuse přejít od reflexe minulosti k převzetí odpovědnosti za budoucnost. Za účelem propagace výměny existuje kontakt s Prof. Dr. Arnim Regenbogenem z univerzity v Osnabrücku, jehož e-mailovou adresu lze získat prostřednictvím oznámení o události.