Nový profesor vyvíjí interakci člověk-stroj na univerzitě v Hildesheimu

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Prof. Dr. Marc Hesenius bude novým profesorem pro inženýrské interaktivní aplikace na univerzitě v Hildesheimu. Zaměřte se na interakci člověka a stroje.

Prof. Dr. Marc Hesenius wird neuer Professor für Engineering Interactive Applications an der Uni Hildesheim. Fokus auf Mensch-Maschine-Interaktion.
Prof. Dr. Marc Hesenius bude novým profesorem pro inženýrské interaktivní aplikace na univerzitě v Hildesheimu. Zaměřte se na interakci člověka a stroje.

Nový profesor vyvíjí interakci člověk-stroj na univerzitě v Hildesheimu

Dne 29. srpna 2025 byl profesor Dr. Marc Hesenius jmenován na University of Hildesheim, aby převzal pozici profesora inženýrských interaktivních aplikací na Institutu počítačových věd. Hesenius přináší rozsáhlé zkušenosti v oblastech softwarového inženýrství a interakce člověk-stroj. Jeho výzkum se věnuje zejména konstrukci a pochopení interakcí člověk-stroj, které jsou základním prvkem digitální a průmyslové budoucnosti.

Hlavním zájmem Prof. Hesenia je vyvinout software, který dokáže realisticky simulovat individuální lidské interakce. Zkoumá například ovládání gesty na chytrých telefonech a bere v úvahu různé způsoby interakce, jako je rychlost přejetí a tlak. Cílem je zajistit jednotný provoz napříč všemi uživateli bez ohledu na jejich individuální vlastnosti. Zásadní roli v tom hraje umělá inteligence (AI), která pomáhá zachytit a mapovat proměnné, které skutečné testovací skupiny nemusí být schopny plně pokrýt. To ilustruje most mezi lidmi a technologií, který chce Hesenius svým výzkumem vybudovat.

Spolupráce mezi lidmi a stroji

Dnešní výrobní prostředí stále více vyžaduje intenzivní spolupráci mezi lidmi a stroji. Podle toho Fraunhofer IOSB Výzkum se zaměřuje na řešení, jako jsou coboti (kolaborativní roboti) a detekce anomálií založená na umělé inteligenci, aby se zlepšilo zajištění kvality v průmyslu. Interakce probíhá převážně prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní, což má významný vliv na uživatelskou přívětivost.

Stále častěji se integrují nové technologie, jako je multi-touch, rozšířená realita a virtuální realita, aby se zvýšila použitelnost strojů a zlepšila se efektivita výroby. Použití inteligentních komponent sice vede k flexibilnějším systémům, ale zároveň zvyšuje potřebnou technickou náročnost. Klíčovým cílem zůstává snížení této složitosti, protože uživatelé vyžadují přizpůsobené vstupní a výstupní metody pro konkrétní případy použití.

Vizuální pomůcky a nové koncepty interformátů

Významný výzkumný projekt, který Prof. Hesenius provádí ve spolupráci s Univerzitou v Reykjavíku, zkoumá využití vizuálních pomůcek ke zlepšení komunikace mezi lidmi a počítači. Tato perspektiva je zvláště důležitá v aplikačních oblastech, jako jsou tabulkové procesory, kde vizuální prvky mohou optimalizovat interakci mezi člověkem a strojem. První výsledky tohoto projektu již byly prezentovány na konferenci CHI a ukazují potenciál integrace vizuálních prvků.

Digitální výzvy, kterým průmysl čelí, vyžadují adaptivní uživatelská rozhraní, která jasně a srozumitelně vizualizují dynamické informace o strojích a procesech. Informace musí být přizpůsobeny různým potřebám uživatelů, pracovním situacím a fyzickému prostředí. Cílem těchto adaptivních rozhraní je snížit dodatečné úsilí potřebné k provozu technických systémů a výrazně zlepšit uživatelskou zkušenost.

Prof. Dr. Marc Hesenius, který také založil úspěšný start-up s názvem TamedAI, který vyvíjí a prodává rozsáhlý jazykový model, plánuje zřídit laboratoř HCI na univerzitě v Hildesheimu. Tato laboratoř bude vybavena různými zařízeními pro rozvoj studia a studentských projektů. Díky svým různorodým zkušenostem nabízí Hesenius své odborné znalosti také jako člen univerzitního poradního sboru společnosti adesso SE, kde radí v oblasti technologických a softwarových výzev.

Ve světě, kde jsou technologie a lidé stále více propojeni, je výzkum prof. Hesenia vysoce relevantní pro akademickou i průmyslovou praxi. Tento vývoj odráží nejen současné trendy v interakci člověk-stroj, ale také otevírá nové perspektivy pro budoucí aplikace.