Revoluční výzkum: Jak vůně ovlivňují naše chování!

Revoluční výzkum: Jak vůně ovlivňují naše chování!

Dr. Thomas Frank, neurovědec z univerzity v Göttingenu, dnes obdržel významné finanční prostředky na projekt od Schramovy nadace. Tato finanční podpora ve výši 360 000 EUR na tři roky mu umožní pokročit ve výzkumu „Buněčných mechanismů a mozkových obvodů chemosenzorického valenčního kódování“. Cílem projektu je zkoumat vliv pachů na chování a emoční hodnocení pachů v mozku. Dr. Frank zdůrazňuje, že pochopení mechanismů hodnocení příjemných nebo nepříjemných pachů je velmi důležité.

Ústředním problémem je zhoršení vnímání pachu, například u poruch, jako je parosmie. Toto onemocnění může výrazně snížit kvalitu života a narušit varovnou funkci čichu. Použitím zebřičky jako modelového organismu získáte nové poznatky o zpracování pachů v mozku. Dlouhodobým cílem výzkumu je zlepšit léčbu těchto poruch.

Financování výzkumu a instituce

Schram Foundation podporuje vědu a výzkum v oblasti medicíny a neurověd od roku 2004. Dr. Frank provádí svá studia ve spolupráci s Evropským institutem neurověd (ENI), což je spolupráce mezi University Medical Center Göttingen a Max Planck Society. Taková spolupráce je nezbytná pro objasnění složitých otázek v neurovědě a pro rozvoj inovativních přístupů k výzkumu.

Souběžně s tímto vývojem byly v biochemii zavedeny nové technologie, které zlepšují mechanismy buněčného vnímání mechanických signálů. Nová metoda umožňuje kvantifikovat intracelulární síly v řádu několika miliardtin Newtonu (piconewton). The technology is based on a molecular force sensor consisting of fluorescent proteins and a molecular spring. To by mohlo být důležité i pro výzkum v oblasti čichového vnímání, protože mechanobiologie může hrát roli ve fungování buněk.

Technologický pokrok v biochemii

Nové senzory síly reagují na mechanické síly mezi 1 a 12 pN a mohou být geneticky zavedeny do buněk. Talin, adhezní molekula, hraje klíčovou roli při zjišťování tuhosti tkání a již poskytl důležité poznatky v experimentech se zebřičkami. Tato technologie slibuje poskytnout hlubší vhled do složitých intracelulárních mechanismů, a mohla by proto také rozšířit výzkum čichových informací.

Technická inovace umožňuje měřit několik silových senzorů v buňce současně, což by mohlo výrazně zlepšit porozumění buněčným mechanobiologickým procesům. V kontextu chemosenzorického výzkumu to může pomoci rozluštit složité vztahy mezi mechanickými a chemickými signály v mozku.

Projekt Dr. Thomase Franka je nejen pokrokem pro neurovědu, ale také příkladem důležité role interdisciplinárních přístupů v lékařském výzkumu. Zkoumání čichového vnímání a jeho vlivu na chování by mohlo odhalit převratné poznatky.