Federální ministerstvo výzkumu vybírá: Einsteinův dalekohled a IceCube-Gen2 v centru pozornosti!

Federální ministerstvo výzkumu vybírá: Einsteinův dalekohled a IceCube-Gen2 v centru pozornosti!

21. července 2025 zveřejnilo federální ministerstvo výzkumu užší seznam pro proces národní priority pro rozsáhlé výzkumné infrastruktury. Na tomto seznamu je devět významných projektů, včetně Einsteinova dalekohledu a rozšíření neutrinové observatoře IceCube. Univerzita v Münsteru hraje v obou projektech ústřední roli, což podtrhuje význam těchto projektů pro německý i mezinárodní výzkum.

Proces upřednostňování, který existuje od roku 2024, vyhodnotil celkem 32 žádostí od 56 sponzorských institucí. Zařazení na užší seznam signalizuje, že těmto projektům bude dána přednost, i když v současnosti neexistuje žádný finanční závazek.

Technologický pokrok v oblasti výzkumu neutrin

Mezi podpůrná zařízení Einsteinova dalekohledu patří renomované instituce jako Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule Aachen, Ruhr University Bochum a Technická univerzita v Drážďanech. Na vývoji dalekohledu se aktivně podílejí vědci z univerzity v Münsteru, včetně prof. Dr. Alexandera Kappese a prof. Dr. Christine Thomasové. To má umožnit detekci gravitačních vln a poskytnout tak cenné poznatky o chování černých děr a dalších kosmologických jevů.

Rozšíření observatoře IceCube na IceCube-Gen2 je také klíčovým krokem ve výzkumu neutrin. IceCube již objevila vysokoenergetická neutrina z vesmíru v roce 2013, což znamenalo začátek vědy o vysokoenergetických neutrinech. V roce 2018 se mezinárodnímu týmu podařilo identifikovat zdroj kosmického neutrina, což znamená historický průlom.

Očekává se, že IceCube-Gen2 desetinásobně zvýší rychlost detekce kosmických neutrin. To posílí nejen výzkum neutrin, ale přispěje také ke geofyzice, glaciologii a výzkumu klimatu. Vývoj těchto nových technologií by mohl v nadcházejícím desetiletí výrazně zlepšit naše chápání vysokoenergetického vesmíru.

Gravitační vlny a jejich význam pro astronomii

Výzkum gravitačních vln je založen na teoriích Alberta Einsteina, které vyvinul před více než 100 lety. Einstein uznal, že gravitace je vlastností prostoru a času a neměla by být vnímána jako klasická síla. Hmota ohýbá prostor, což je podobné účinku neviditelné síly. Když se masivní objekty zrychlují, vytvářejí gravitační vlny, které se pohybují rychlostí světla a nakrátko mění prostor.

Měření gravitačních vln poprvé umožnil detektor LIGO v USA. Detektor LIGO se skládá ze dvou obdélníkových trubic, každá o délce 4 km, obsahujících laserové paprsky, přičemž vlny způsobují dočasnou změnu laserových paprsků. První úspěšná měření byla zaznamenána v roce 2015, kdy se dvě černé díry srazily ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let.

Od podzimu 2023 vědci doufají, že budou schopni přijímat týdenní signály gravitačních vln. V plánu je vytvořit celosvětovou síť dalekohledů, které budou na takové události upozorněny, aby hledaly viditelné jevy. Tento vývoj by mohl způsobit revoluci v astronomii gravitačních vln a poskytnout nové poznatky o vesmíru.

Celkově tyto pokroky v oblasti výzkumu neutrin a gravitačních vln ukazují rostoucí průkopnickou práci vědců v Německu i na mezinárodní úrovni. Univerzita v Münsteru a její partneři podnikají významné kroky k výraznému rozšíření našich znalostí o vesmíru.