Evropa mezi Trumpem a mocí se mění: co bude dál?

Evropa mezi Trumpem a mocí se mění: co bude dál?

Dne 30. června 2025 měl Klaus Welle, bývalý generální tajemník Evropského parlamentu, zasvěcenou přednášku s názvem „Evropa – jak přežít ve světě Donalda Trumpa?“ Stalo se tak v rámci akce pořádané University of Witten/Herdecke v Mezinárodním centru pro udržitelnou a spravedlivou transformaci [tra:ce]. Welle analyzoval geopolitickou situaci v Evropě, zejména s ohledem na možné obnovené prezidentství Donalda Trumpa a jeho dopad na mezinárodní vztahy.

Welle ve své přednášce zaznamenal alarmující posun v globální rovnováze moci. Ta se vyznačuje především oslabováním demokratických institucí a kombinací technologické, mediální, finanční a politické moci. V této souvislosti identifikoval deset strukturálních revolucí v politice USA, které ilustrují, že Trumpův systém je silně ovlivněn politickým plánováním s podporou vlivných think-tanků, jako je Heritage Foundation. Welle poukázal na to, že spojenectví mezi technologickými elitami a neliberálními silami podkopává tradiční centra moci, jako jsou média a univerzity.

Svět pod Trumpem

Podle Welleho představuje americká politika významnou výzvu pro mezinárodní spolupráci, zejména kvůli stranické zahraniční politice a odklonu od multilaterálních institucí, jako je OSN. Zdůraznil: „Svět Donalda Trumpa je svět silných lidí“ a vyzval Evropu, aby se této realitě přizpůsobila nebo vyvinula vlastní přístupy.

Na rozdíl od Wellesových hloubkových analýz zdůrazňuje Tagesschau Trumpovu transakční zahraniční politiku, která je silně orientována na obchodní jednání. V tomto myšlenkovém směru je mezinárodní politika vnímána jako soutěž o zdroje, přičemž často převládá právo nejsilnějšího. Tento přístup je patrný v Trumpově politice, kdy aliance vznikají pouze pro konkrétní obchody, bez dlouhodobých závazků.

Donald Trump dal opakovaně najevo, že chce řídit USA jako firmu, což se odráží v jeho stylu vyjednávání, který popisuje jako jednoduchý a přímý. Tento transakční přístup by mohl mít další důsledky pro mezinárodní vztahy, zejména kvůli nejistotě způsobené Trumpovým odmítnutím přijmout závazné závazky k garanci pomoci NATO.

Výzvy pro Evropu

Nejistoty v politice USA za Trumpa by také mohly vyústit v destabilizaci světového řádu nastoleného po druhé světové válce. Odborníci pochybují, že by USA prospělo rozchodu se starými spojenci. Státy jako Rusko a Čína by mohly nadále prosazovat své vlastní zájmy bez ohledu na americké nabídky. Tento vývoj zdůrazňuje křehkost geopolitického klimatu řízeného Trumpem.

Kromě výzev vyplývajících z Trumpovy politiky provádí Science and Politics Foundation (SWP) různé studie, které mají zkoumat strategickou rivalitu mezi USA a Čínou a reakce EU na měnící se globální řád. Studie SWP „Strategická autonomie Evropy“ od Barbary Lippert a Volkera Perthese se zabývá reakcemi na nové závislosti a výzvy, které vytvářejí rostoucí mocnosti.

Celá diskuse, která následovala po Wellesově proslovu, ukázala, že publikum bylo nadšené i inspirované. Byly vzneseny otázky týkající se zajištění demokracie a sociální soudržnosti v Evropě a bylo jasné, že Evropa čelí potřebě posílit své vojenské a ekonomické kapacity tváří v tvář extrémnějšímu geopolitickému vývoji. Přednáška Klause Wellea nejen osvětlila výzvy za Trumpova prezidentství, ale také vynesla na povrch naléhavé výzvy pro Evropu ve stále více polarizovaném světě.