Mezinárodní mediální psychologická konference: Zaostřeno na digitální důvěru!

Mezinárodní mediální psychologická konference: Zaostřeno na digitální důvěru!

8. září 2025 bude v centru pozornosti mezinárodní mediální psychologie, protože od 10. do 12. září se v Duisburgu bude konat renomovaná konference o psychologii médií. Akce, kterou zorganizovala sekce mediální psychologie Německé psychologické společnosti, přilákala přes 230 účastníků z 21 zemí, kteří zaslali 221 příspěvků. Tato 14. konference je věnována psychologickým a sociálním rozměrům digitálních technologií a nabízí fórum pro výměnu informací o mediální gramotnosti a regulačních otázkách.

Prof. Dr. German Neubaum, vůdčí osobnost konference, zdůrazňuje důležitost takových mezinárodních setkání pro získávání znalostí v oblasti technologií. Fakulta informatiky Univerzity Duisburg-Essen využívá této příležitosti k posílení svého interdisciplinárního profilu, zatímco spolupráce s Centrem pokročilých internetových studií (CAIS) dále posiluje Porúří jako vědeckou lokalitu.

Rozmanitý program a zaměření

Program konference nabídne různé formáty, včetně workshopů, prezentací a posterů. Mezi nejvýznamnější patří dvě hlavní poznámky: Prof. Dr. Jessica Piotrowski z University of Amsterdam bude hovořit o podpoře dovedností v digitální společnosti, zatímco Dr. Mitra Shamsi z Íránu poskytne pohled na digitální viditelnost a feministický aktivismus v autoritářských kontextech. Předkonferenční workshopy začínají 10. září a zahrnují také nabídky pro doktorandy a také workshop o nástrojích umělé inteligence ve výzkumu.

Využití umělé inteligence v psychologii médií otevírá řadu nových otázek. S vydáním Chat GPT 3 v listopadu 2022 se umělá inteligence stala dostupnou pro mnoho netechnických lidí a nyní se stala hmatatelným partnerem pro konverzaci. Uživatelé se mohou chatbotů ptát na různá témata a vnímat je jako přátelské a užitečné partnery pro interakci. GPT 4.0 nyní dokonce umožňuje komunikaci s AI v reálném čase, což dále prohlubuje otázky kolem používání a vnímání chatbotů. Mediální studie si kladou otázku, zda se fenomény tzv. mediální rovnice vztahují i ​​na AI chatboty a do jaké míry je interakce s nimi podobná jako mezi lidmi.

Důvěra v systémy AI

Otázka důvěry hraje ústřední roli ve výzkumu chatbotů. Nedávná zjištění považují důvěru za sociální interakci a partnerského vztahu, což vede k podrobné analýze psychologických mechanismů za interakcí uživatele a umělé inteligence. Tato témata jsou mimořádně aktuální v kontextu rostoucí integrace umělé inteligence do každodenního života. Systémy podporované umělou inteligencí využívají digitální hromadná data a výkonné procesory k fungování v globálním sociálním nervovém systému.

Umělá inteligence má potenciál výrazně ovlivňovat společenské rozhodovací procesy. Automatické rozhodovací systémy, které se používají např. ve finančním a vzdělávacím kontextu, mohou prostřednictvím svých algoritmických vyhodnocení rozhodovat o příležitostech a rizicích. Tyto systémy proto vyžadují vysokou úroveň veřejné pozornosti a kritické reflexe. Významným tématem diskuse je zejména algoritmická diskriminace a problémy s ochranou dat vyplývající z neustálého shromažďování a analýzy dat.

Zatímco německá populace vykazuje mírné povědomí o diskriminačních vzorcích umělé inteligence, účinky takových systémů jsou podle výzkumných zpráv významné. Právní úprava, zejména obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), nastavuje formální limity pro používání rozhodovacích systémů založených na datech, ale akceptace takových technologií se často zvyšuje pod tlakem na efektivitu.

Stručně řečeno, konference o psychologii médií v roce 2025 nebude pouze místem pro výměnu odborníků, ale také platformou pro kritické zkoumání výzev a příležitostí, které s sebou digitální transformace přináší. Zde zahájené debaty by mohly poskytnout dalekosáhlé impulsy pro budoucí společenská a politická rozhodnutí.

Pro více informací a registraci prosím navštivte Webové stránky univerzity Duisburg-Essen, Výzkumná platforma na chatbotech stejně jako Odborné znalosti v oblasti umělé inteligence a kritické mediální výchovy.