Mitochondrie ve stáří: Jak můžeme bojovat s chronickým zánětem!
Nová studie na Institutu Maxe Plancka a CECAD na univerzitě v Kolíně nad Rýnem vrhá světlo na roli mitochondriální DNA při zánětech ve stáří.

Mitochondrie ve stáří: Jak můžeme bojovat s chronickým zánětem!
Chronický zánět představuje stále častější výzvu, zejména s přibývajícím věkem. V nedávné studii Institutu Maxe Plancka pro biologii stárnutí, in Příroda byly odhaleny zásadní souvislosti mezi mitochondriální DNA a zánětlivými procesy. Vědci identifikovali nerovnováhu v nukleotidech, stavebních kamenech DNA a RNA, jako jednu z hlavních příčin těchto zánětlivých reakcí. Zejména únik mitochondriální DNA z mitochondrií byl rozpoznán jako katalyzátor zánětu.
Mitochondrie, často označované jako „elektrárny buněk“, nejenže poskytují energii ve formě adenosintrifosfátu (ATP), ale hrají také zásadní roli při regulaci zánětu. Nacházejí se ve všech buňkách těla a mají svou vlastní DNA, díky čemuž jsou jedinečné ve své funkci. Nedostatek stavebních bloků DNA v buňce vede k nestabilní mitochondriální DNA, jejíž nesprávná expanze vede k zánětlivé reakci. Tento objev otevírá nové terapeutické možnosti pro zmírnění zánětů souvisejících s věkem.
Mitochondriální dysfunkce a zánět
Vědci z Institutu Maxe Plancka se také podívali na mitochondriální protein YME1L, který je spojen s uvolňováním mitochondriální DNA. Jejich výsledky ukazují, že v buňkách, které fungují bez YME1L, dochází ke zrychlenému uvolňování mitochondriální DNA a s tím spojené zvýšené imunitní odpovědi. To naznačuje, že nedostatek stavebních bloků DNA může způsobit reakce podobné těm, které způsobují bakteriální nebo virové infekce. Přidání stavebních bloků DNA zvenčí by mohlo těmto zánětlivým reakcím zabránit.
Společný myší model zdůraznil nebezpečí nadměrného množství stavebních bloků RNA, což může vést k urychlené zánětlivé reakci a ještě dřívější smrti. Tato zjištění jasně ukazují, že mitochondrie by mohly hrát klíčovou roli v procesu stárnutí a ve vývoji onemocnění spojených s chronickým zánětem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo neurodegenerativní poruchy.
Terapeutické přístupy a perspektivy do budoucna
Již existují terapeutické přístupy zaměřené na léčbu mitochondriálních onemocnění. Zůstává však nejasné, zda jsou tyto terapie účinné také proti zánětům souvisejícím s věkem. Výzkumníci však vidí v metabolismu stavebních bloků DNA perspektivní pole pro budoucí léčbu, protože by se mohly podílet na různých zánětlivých onemocněních. Spojení mezi mitochondriální DNA a nemocemi, jako je Alzheimerova choroba, revmatoidní artritida, obezita a rakovina, by mohlo otevřít nové cesty pro terapeutické strategie.
Kromě toho je stále více zkoumána role mitochondrií jako imunitního regulátoru. Vysílají signály, které spouštějí imunitní reakce, zejména v případě poškození buněk nebo infekce. Mezi tyto signály patří mimo jiné mitochondriální DNA a reaktivní formy kyslíku, jejichž regulace je pro zdraví klíčová. Mezi přírodní a terapeutické přístupy, které jsou již dostupné, patří cílená strava s antioxidačně účinnými látkami a pravidelná fyzická aktivita podporující mitochondriální funkce.
Závěrem lze říci, že současné výsledky výzkumu nejen rozšiřují chápání mechanismů chronického zánětu, ale nabízejí i novou naději na slibné terapeutické možnosti. Péče o mitochondrie by mohla zásadním způsobem přispět k dlouhodobému zdraví.