Noví prorektoři na FernUniversität: Závan čerstvého vzduchu pro výuku!

Noví prorektoři na FernUniversität: Závan čerstvého vzduchu pro výuku!

Dne 10. března 2025 zvolila univerzitní volební schůze FernUniversität v Hagenu nového prorektora. Tato událost představuje důležitý krok v restrukturalizaci univerzity s cílem řešit současné i budoucí výzvy. Noví prorektoři se ujmou svých oficiálních povinností 1. dubna 2025, přičemž zvolená prorektorka prof. Dr. Claudia de Witt bude zodpovědná za výuku, studium a integraci umělé inteligence (AI) do vzdělávacích procesů. Váš kolega, prof. Dr. Osman Isfen, se zaměří na další vzdělávání, akademickou kariéru a společenskou odpovědnost. Rektor prof. Dr. Stefan Sturmer, který navrhl nové kandidáty do voleb, zdůraznil velký význam této restrukturalizace pro budoucnost FernUniversität.

Předchozí prorektoři, prof. Dr. Uwe Elsholz a prof. Dr. Stefan Smolnik, odejdou po šesti až třech letech. Zvláště pozoruhodné je, že prof. Dr. Hans-Jörg Schmerer stáhl svou přihlášku na třetí prorektorát po prvním kole hlasování. Nyní bude nutný nový proces jmenování.

Využití umělé inteligence

Umělá inteligence je stále více považována za klíč ke zlepšení výuky a učení ve vysokoškolském vzdělávání. Prof. Dr. Claudia de Witt již intenzivně zkoumá metody umělé inteligence a jejich aplikace ke zvýšení atraktivity studijních programů. V AI vidí velký potenciál pro podporu kognitivních a metakognitivních dovedností a řešení výzev ve vysokoškolském vzdělávání. Mezi konkrétní možnosti, na které se profesor de Witt zaměřuje, patří:

• Nutzung wissensbasierter Systeme und maschinellen Lernens zur Förderung des Wissenserwerbs.
• Echtzeit-Bewertungen offener Fragen und automatisierte Bewertungen von Studierendenbeiträgen.
• Einsatz von Chatbots für administrative Fragen sowie Educational Data Mining-Modelle zur Analyse von Lernfortschritten.

Integrace umělé inteligence do vysokoškolského vzdělávání však také vyžaduje odpovědné zacházení. Údaje generované prostřednictvím registrací, průzkumů a zkoušek musí být pro aplikace AI pseudonymizovány nebo anonymizovány. Digitální stopa studentů poskytuje cenné informace o jejich chování při učení a preferencích, a proto jsou adaptivní systémy nezbytné.

Politická podpora umělé inteligence ve vysokoškolském vzdělávání

Propagace umělé inteligence ve vysokoškolském vzdělávání je podporována i na politické úrovni. Spolkové ministerstvo školství a výzkumu (BMBF) se této oblasti věnuje od konce roku 2021 a podporuje různé projekty v rámci spolkové iniciativy „Umělá inteligence ve vysokém školství“. Cílem této iniciativy je mimo jiné rozvoj studijních programů a inteligentních asistenčních systémů a také podpora systémů učení a zkoušek založených na umělé inteligenci.

Konsorcia jako Cyber ​​​​Valley posilují výzkum a školení v oblastech, jako je strojové učení a robotika. Kromě toho AI ​​Campus, financovaný BMBF, nabízí výukovou platformu s různými vzdělávacími zdroji o AI. Tyto iniciativy podtrhují naléhavost a relevanci tématu a ukazují, že univerzity se musí aktivně přizpůsobovat „matematizaci“ své nabídky.

Závěrem lze říci, že volba nových prorektorů na FernUniversität v Hagenu představuje nejen personální změnu, ale i strategický nový začátek. Integrace umělé inteligence je považována za klíčovou pro budoucí rozvoj studijní nabídky a zkvalitnění výuky a teprve se uvidí, jak budou tyto vize konkrétně realizovány. S podporou politiky a vědy je kurz dobře nastaven tak, aby poskytl vysokoškolskému vzdělávání podporu v oblasti inovací.