Nová židle pro dětskou psychologii: Möllmann bojuje proti tělesné dysmorfii!

Nová židle pro dětskou psychologii: Möllmann bojuje proti tělesné dysmorfii!

Mnoho dětí a mladých lidí dnes bojuje s pokřiveným sebeobrazem, který je utvářen různými sociálními a mediálními vlivy. Prof. Dr. Anne Möllmann, která byla jmenována profesorkou klinické dětské a adolescentní psychologie na University of Witten/Herdecke, zaměřuje svůj výzkum na tělesné dysmorfické poruchy. Tyto poruchy se projevují, když se postižení zaměří na vnímané nedostatky a nabudou přesvědčení, že jsou nepřijatelné. Ve svém současném výzkumném projektu zkoumá, jak lze negativní tělesné obrazy rozpoznat a léčit v rané fázi. Používají se různé metody, jako jsou dotazníky, sledování očí a systémy zachycování pohybu, aby bylo možné získat podrobné vhledy do vnímání postižených. Möllmann zdůrazňuje, že emocionální reakce na negativní body image jsou často doprovázeny nejistotou, studem a znechucením a mohou výrazně ovlivnit kvalitu života.

Ústředním aspektem výzkumu je porozumět tomu, kdy dochází ke zkreslení sebevnímání a jak toto zkreslení ovlivňuje duševní onemocnění. Poruchy tělesného obrazu jsou zvláště časté u dospívajících, u kterých se během puberty často vyvinou silné pocity nespokojenosti se svým vzhledem. Tuto nespokojenost výrazně zvyšuje používání sociálních sítí, které propagují idealizované obrazy těla. Zpráva [wer.de] ukazuje, že 11 % mladých lidí vykazuje známky problematického chování, pokud jde o sociální média, přičemž podíl dívek je o 13 % vyšší než chlapců (9 %). Každý třetí mladý člověk je neustále v kontaktu s přáteli online, což dále zvyšuje tlak na přizpůsobení se ideálnímu obrazu.

Rizikové faktory a přístupy pomoci

Nespokojenost s vlastním tělem může mít vážné následky. Rizika sahají od rozvoje poruch příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie, až po tělesnou dysmorfii. Podle [psychotherapy.tools] tyto problémy úzce souvisí se šikanou a sociálním tlakem, což jsou významné rizikové faktory. Stejně tak rodina hraje zásadní roli v rozvoji sebeúcty. Rodiče mohou mít pozitivní vliv tím, že budou ke svému vlastnímu tělu přistupovat s respektem a budou jim dávat zdravé vzory.

Aby pomohli dětem a mladým lidem vytvořit si pozitivní tělesnou představu, odborníci navrhují několik cvičení: Patří mezi ně péče o sebe prostřednictvím zdravého stravování bez tlaku na výkon, stanovení limitů při prožívání nepříjemných tělesných pocitů a podpora nezaujatého uvědomování si těla pomocí doteku. Tyto metody mají pomoci posílit sebevědomí a působit proti nerealistickým ideálům krásy.

Příprava na výzvy digitálního světa

Výzvy, které s sebou digitální svět přináší, jsou obrovské. Prof. Dr. Möllmann proto plánuje cílené nabídky v psychoterapeutické ambulanci pro děti a mládež Centra duševního zdraví a psychoterapie (ZPP), aby jim v tomto směru nabídl podporu. Ve své výuce klade velký důraz na prevenci a psychoterapii přátelskou k dětem tím, že nacvičováním se studenty buduje důvěru v terapeutickou práci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své zprávě zdůrazňuje potřebu mediální gramotnosti. Dr. Hans Henri P. Kluge zdůrazňuje, že intervence by měly být přiměřené věku, genderově citlivé a kulturně přizpůsobené. WHO také vyzývá k větším investicím do školního prostředí podporujícího zdraví a školení pedagogů a zdravotníků na podporu digitálních dovedností. Cílem je umožnit dětem a mladým lidem činit informovaná rozhodnutí o svých online aktivitách a chránit tak jejich blaho.