Ruhr University Bochum: Pokrok v mikroelektronice díky mezinárodní spolupráci!

Ruhr University Bochum: Pokrok v mikroelektronice díky mezinárodní spolupráci!

9. března 2025 bude jasné, že mikroelektronika je zásadní pro globální pokrok. Hraje nezastupitelnou roli téměř ve všech oblastech života a ekonomiky. Krize posledních let ukázaly potřebu nových aliancí k zabezpečení této klíčové technologie. Ruhr University Bochum se vyprofilovala jako průkopník a je součástí mezinárodní sítě, která zahrnuje partnery z Japonska, Evropy a USA. Cílem je vyvinout vysoce pokročilé polovodičové technologie s atomovým řízením.

Na nedávném setkání na 1. německém japonském workshopu zpracování plazmy pro pokročilou mikroelektroniku v Bochumi ve dnech 13. a 14. února 2025 byla zahájena spolupráce na implementaci evropského zákona o čipech a japonského zákona o čipech. Univerzitu, která slouží jako přední výzkumná instituce, navštívila 17členná delegace z Japonska. Prof. Dr. Günther Meschke zdůrazňuje značnou přidanou hodnotu výměny s mezinárodními plazmovými laboratořemi, která je důležitá pro výrobu mikroelektroniky.

Nové technologie pro polovodičový průmysl

Dvourozměrné materiály, které se skládají pouze z jedné nebo několika atomárních vrstev, jsou při výrobě čipů stále důležitější. Plazma je nezbytná pro řízenou výrobu těchto materiálů a jejich použití. Ruhr University Bochum zkoumá základní aspekty použití plazmatu ve ForLab Bochum, který je součástí sítě 19 německých výzkumných laboratoří pro mikroelektroniku. Deklarovaným cílem je rychlý přenos poznatků ze základního výzkumu do průmyslu.

V Bochumi aktivně pracujeme na plazmových technologiích pro mikroelektronické součástky. Přímá spolupráce mezi vědou o plazmatu a vývojem mikroelektronických zařízení, i když vzácná, by mohla vést k významným inovacím ve výrobě polovodičů. Cestu japonské delegace podpořil program Japonské vědecké a technologické agentury „Aspire“, který podporuje mezinárodní výměnu a buduje síť spolupráce.

Posílení evropského polovodičového průmyslu

Evropská komise plánuje iniciativu „Chips Act“ s cílem posílit polovodičový průmysl v Evropě. Očekává se, že tržní podíl EU na celosvětové výrobě čipů vzroste z přibližně 9 % na 20 % do roku 2030. Vzhledem k předpovědi globálního trhu s čipy, který se do roku 2030 zdvojnásobí, je evidentní potřeba nových technologií v oblastech, jako je energeticky účinná elektronika, vysoce výkonné výpočty, 6G, umělá inteligence, neuromorfní a kvantové výpočty.

Mezi hlavní prvky zákona o čipech patří opatření k zintenzivnění výzkumu a zajištění dostupnosti čipů prostřednictvím nových výrobních zařízení. Důraz je kladen také na monitorování globálních dodavatelských řetězců. Tato iniciativa představuje významný krok ke snížení závislosti na externích dodavatelských řetězcích spolu s podobnými strategiemi, jako je Made in China 2025 a CHIPS for America Act.

Zásadní roli v tomto kontextu hraje Německá továrna na výzkum mikroelektroniky (FMD). Působí jako centrální kontaktní osoba pro mikro- a nanoelektroniku v Německu a Evropě, zejména pro malé a střední společnosti (SME) a ​​start-upy. Cílem FMD je posílit konkurenceschopnost a technologickou suverenitu v mikroelektronice.

Celkově úzká spolupráce mezi institucemi, jako je Fraunhofer Society, CEA-Leti a imec, podporuje transfer technologií mezi vědou a průmyslem. Toto společné úsilí je nezbytné pro zajištění pozice Evropy na globálním trhu mikroelektroniky a pro využití inovačního potenciálu.