Konspirační přesvědčení: Jak krize utvářejí náš způsob myšlení!

Konspirační přesvědčení: Jak krize utvářejí náš způsob myšlení!

Od 7. května 2025 vyvolává výzkum konspiračních přesvědčení trvalý zájem o sociální vědy. Florian Hessel, uznávaný sociální vědec, analyzuje vznik konspiračních myšlenek od 19. století. Poznamenává, že tyto myšlenky jsou zvláště cyklické v různých fázích historie. Zejména během pandemie Covid zaznamenaly konspirační myšlenky, jako je kritika očkování a alternativní medicíny, silný vzestup.

Hessel hovoří o paradoxním jevu: jakmile členové takových náboženských společenství vystoupí, často přijímají služby od TAJNÝCH MOC. Změnit se ale může i vnímání krizí. Pokles pocitu krize vede k poklesu šíření těchto myšlenek.

Jádro konspiračních mýtů

Jádrem konspiračních přesvědčení je víra ve skryté, mocné skupiny, které manipulují nebo ovládají společnost. Historicky lze takové přesvědčení vysledovat až k průmyslové revoluci a francouzské revoluci. Druhá revoluce připravila cestu pro mýty o Iluminátech a svobodných zednářích.

V 19. století se rozvinula teorie o židovském světovém spiknutí, které využili nacisté. Hessel řeší přetrvávající spojení těchto mýtů s antisemitskými, xenofobními a antifeministickými názory, které často vykazují autoritářský a antidemokratický charakter.

Sociální a psychologické aspekty

Současné konspirační myšlenky se šíří především prostřednictvím digitálních sociálních sítí. Průzkum Leipzig Authoritarianism Study ukazuje, že přibližně třetina dotázaných přijímá takové myšlenky jako vysvětlující model. Tyto myšlenky nejen podkopávají základy demokracie, ale také ztěžují uctivý dialog ve společnosti.

Hessel zdůrazňuje, že fenomén konspiračních vír lze vnímat také jako symptom společenských podmínek a politicko-kulturního klimatu. Aby bylo možné čelit těmto antidemokratickým proudům, jsou klíčové vzdělání, osvěta a sociální spravedlnost. Je důležité tolerovat rozpory a uznávat jiné oprávněné zájmy.

Psychologické výzkumy ukázaly, že lidé s tendencí věřit v konspiraci mají tendenci hledat řád v chaotickém světě. Tato tendence může vést k vyšší sebeúctě a pomoci vnést do světa řád. Studie Teda Goertzela v 90. letech a Jennifer A. Whitson a Adam D. Galinsky v roce 2008 jasně ukazují, že tato víra uspokojuje existenciální, sociální a epistemické potřeby. Zejména v krizových situacích lidé hledají kontrolu a bezpečí, což může zvýšit víru ve spiknutí.

Nedávné důkazy navíc ukazují, že v konspiračním myšlení hrají roli kognitivní zkreslení. To platí zejména pro drastické události. Dramatické otřesy, jako je smrt národního vůdce, často zvyšují víru ve spiknutí. Důkazy naznačují, že výzkum konspiračních přesvědčení se stal systematizovaným a stále více teoreticky založený.

V době, kdy autoritářské struktury často fungují jako vhodná útočiště, vyžaduje demokracie aktivní učení a angažovanost. Hessel nicméně vidí naději ve schopnosti lidí uvažovat a jejich oddanosti solidaritě ve společnosti. Výzvou zůstává porazit šíření konspiračních teorií a podporovat otevřený dialog, který je v souladu se základy demokracie.

Další informace o tématu a různých aspektech konspirační víry naleznete na adrese news.rub.de, unipub.uni-graz.at a bpb.de.