Nadace Volkswagen financuje výpravu na rozluštění starověkých spisů

Nadace Volkswagen financuje výpravu na rozluštění starověkých spisů

Nově zahájený výzkumný projekt v Univerzita v Kolíně nad Rýnem má za cíl rozluštit dříve neznámý středoamerický systém psaní. Tento projekt financuje Nadace Volkswagen během příštích tří let téměř milionem eur. Projekt vedla Dr. Svenja Bonmann z Ústavu lingvistiky, která se svým týmem zkoumá, jak se písmo Isthmus datovalo mezi 400 př. n. l. př. n. l. a 600 n. l. lze rozluštit.

Písmo Isthmus je jedním z nejstarších známých písemných systémů ve Střední Americe. Jejich rozluštění bylo dosud nemožné, což podnítilo debatu o pravděpodobnosti úspěšné rekonstrukce. Vědci se zaměřují na jazyky Mixe-Zoque, Otomangue a Huastec. Hypotézou je, že dřívější verze jedné z těchto jazykových skupin mohla být vyjádřena v písmu Isthmus.

Metodologie výzkumu a výzvy

K výzkumu je použita metoda historicko-srovnávací lingvistiky. To umožňuje fonologickou a morfologickou analýzu tří vybraných jazyků. Cílem projektu je porovnat rekonstruovaný jazykový materiál se znaky písma Isthmus. Výzkumníci se však musí vypořádat s velkou výzvou: malý počet nápisů v tomto systému a nedostatek dvojjazyčných nápisů činí jejich rozluštění extrémně riskantním.

Dalším problémem je skutečnost, že dodnes neexistuje žádná historická srovnávací lingvistická práce o těchto jazykových skupinách, která by byla replikovatelná, objektivní a falzifikovatelná. Projekt byl zahájen jako průkopnický projekt v rámci iniciativy Nadace Volkswagen „Pioneering Projects – Explorations of the Unknown Unknown“, která podporuje vysoce rizikové výzkumné výzkumné projekty s významným vědeckým průlomovým potenciálem.

Kontext domorodých jazyků

Význam výzkumu domorodých jazyků je relevantní také ve světle obecného lingvistického vývoje. Hlasitý Wikipedie Domorodé americké jazyky vykazují vysokou úroveň rozmanitosti, a to jak z hlediska mluvených jazyků, tak z hlediska jejich klasifikace. Mnoho z těchto jazyků je vokálních a nespisovných, takže je mnohem obtížnější je zaznamenávat a zkoumat. Nejstarší písemné doklady pocházejí od Olméků (kolem roku 900 př. n. l.).

Díky technologiím, které mohou posunout analýzu domorodých jazyků, by projekt Univerzity v Kolíně nad Rýnem mohl rozhodujícím způsobem přispět k dokumentaci a porozumění jazykové a kulturní rozmanitosti v Americe. Historické stopy a lingvistické památky přispívají k rekonstrukci historie a významu těchto jazyků ve společnosti.

Projekt je krokem k revitalizaci a zachování bohatých jazykových tradic, které byly v koloniálním období ohroženy vlivem evropských jazyků a kultur. Vědecké pokroky v lingvistice by mohly pomoci umožnit objasnění vztahů mezi moderními a historickými jazyky.

Současný výzkum si proto klade za cíl nejen rozluštit starověké písmo, ale také zachovat a ocenit domorodé jazyky Ameriky, které představují klíčové prvky kulturní identity těchto komunit.