WorldRiskReport 2025: Záplavy ohrožují miliardy lidí!

WorldRiskReport 2025: Záplavy ohrožují miliardy lidí!

Dne 24. září 2025 byla zveřejněna Zpráva o světových rizicích 2025, kterou vydaly Aliance pro rozvoj pomáhá a Ústav pro mírové právo a mezinárodní humanitární právo (IFHV) na Ruhr University Bochum. Zpráva se zabývá povodněmi jako nejběžnějším a nejzávažnějším přírodním nebezpečím na celém světě. Mezi lety 2000 a 2019 postihly tyto katastrofy více než 1,6 miliardy lidí, což mělo za následek ekonomické ztráty přes 650 miliard dolarů. Zvyšující se riziko je způsobeno především klimatickými změnami, urbanizací a neadekvátním využíváním půdy, jako je např news.rub.de hlášeno.

Postiženy jsou zejména země s nízkými a středními příjmy, kde žije 89 % postižených. Zpráva ukazuje, že povodně nejsou jen přírodními událostmi, ale jsou také zhoršovány lidskou činností. Intenzita a frekvence silných dešťů a bouřek se v mnoha regionech zvyšuje, což stále více ohrožuje bydlení a infrastrukturu. Účinná prevence proto vyžaduje vícerozměrný přístup.

Prevence povodní

World Risk Report analyzuje prevenci povodní ze čtyř hledisek:

• Politisch: Stärkung lokaler Governance-Strukturen und koordinierte Vorsorgestrategien sind entscheidend.
• Technologisch: Der Einsatz von Frühwarnsystemen, Künstlicher Intelligenz und Satellitendaten kann helfen, Risiken frühzeitig zu erkennen.
• Sozial: Die Einbindung traditionellen Wissens sowie community-basierter Ansätze ist von großer Bedeutung.
• Ökologisch: Naturbasierte Lösungen, wie Mangroven, Feuchtgebiete und die Renaturierung von Flüssen, bieten nachhaltige Schutzmaßnahmen.

Dr. Ilona Auer Frege zdůrazňuje význam preventivních opatření ke snížení nákladů na pomoc při mimořádných událostech a rekonstrukci. Zpráva zdůrazňuje, že Německo bude v roce 2021 označeno jako země s vysokým rizikem povodní kvůli povodňové katastrofě v údolí Ahr. Tato katastrofa poukazuje na nebezpečí nedostatečné přípravy a slabých varovných systémů.

Globální rizikové hotspoty a příklad Filipín

Globální analýza povodňových rizik zahrnuje vyhrazenou mapu světa, která zdůrazňuje regionální riziková místa. Filipíny zůstávají nejvýkonnějšími ve světovém indexu rizik pro rok 2025, přičemž nízko položené regiony jako Cagayan a Pampanga byly označeny jako zvláště ohrožené. Další globální rizikové hotspoty existují v Asii a Latinské Americe, zatímco Afrika má vysokou nebo velmi vysokou zranitelnost s téměř 80 % své rozlohy.

Německo je ve světovém indexu rizik na 95. místě z celkového počtu 193 členských států OSN. Nejnižší úrovně rizika v Evropě lze nalézt v zemích jako Lucembursko, San Marino, Andorra a Monako. Analýza ukazuje, že pro zranitelnost jsou zásadní politická stabilita, infrastruktura, zdravotní péče a prevence katastrof. Vzdělání, genderové nerovnosti a počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob také ovlivňují zranitelnost vůči přírodním katastrofám, jako je např. presseportal.de a zeit.de přidat do.