Inovativní výukové projekty: Studenti vaří s vysokoškoláky!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Studenti učitelství na univerzitě v Mohuči testují na projektovém semináři 2025 inovativní koncepty výuky potravinářské vědy.

Lehramtsstudierende der Uni Mainz erproben innovative Unterrichtskonzepte zur Lebensmittelkunde im Projektseminar 2025.
Studenti učitelství na univerzitě v Mohuči testují na projektovém semináři 2025 inovativní koncepty výuky potravinářské vědy.

Inovativní výukové projekty: Studenti vaří s vysokoškoláky!

Univerzita Johannese Gutenberga Mainz a Goethe University Frankfurt nad Mohanem v rámci inovativních konceptů výuky dávají nový impuls výuce o výrobě potravin. Na semináři „Vaření z pohledu výuky biologie a chemie“ si studenti učitelství zkoušejí různé obory, které přesahují vaření a vytvářejí propojení vědy s každodenním životem. Toto hlásí presse.uni-mainz.de.

Témata zahrnují výrobu sýrů a chleba, konzervaci potravin a výrobu nealkoholických nápojů. Zvláštní pozornost je věnována výrobě veganských burgerových placiček z hrášku. Projekt si klade za cíl probudit zvídavost studentů a odbourat základní zábrany. Kromě toho by měly být objasněny souvislosti mezi biologií, chemií, výživou a environmentálním povědomím. Vrcholem tohoto semináře je projektový den, který se koná společně se studenty Elisabeth Selbert School ve Wiesbadenu.

Praktické pokusy ve třídě

Praktickou ukázkou realizace tohoto obsahu výuky je výroba mozzarelly. Pro tento pokus se použijí 4 litry plnotučného mléka spolu s roztokem kyseliny citronové a syřidlem. Přesný proces sahá od zahřívání mléka až po lisování sýřeniny, která se skladuje v lednici. Trvanlivost vyrobeného sýra je tři až pět dní. V souladu s výrobou sýrů je zahrnuta i příprava smetanového sýra, která je rovněž podrobně vysvětlena a poskytuje relevantní materiály, jako např. schule-bw.de zdokumentováno.

Celkově lze říci, že experimenty nabízejí studentům atraktivní příležitost k získání praktických zkušeností a prohloubení znalostí o biochemických procesech. Tyto metodické přístupy jsou nejen zásadní pro mezioborové vzdělávání, ale také cenným doplňkem v kontextu udržitelné výživy a zemědělského vzdělávání, které nabývá na významu.

Příspěvek ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Na problematiku biopotravin se zaměřují i ​​školní projekty. Otázky typu „Co charakterizuje biopotraviny?“ a "Jaký přínos přispívají k ochraně životního prostředí?" jsou ústřední součástí třídních diskuzí. Cílem školy je poskytnout studentům pochopení souvislostí mezi jejich spotřebitelským chováním a ekologickými a sociálními aspekty. Přístup, který vychází z Cílů udržitelného rozvoje OSN a prosazuje tak odpovědnost za vlastní činy, je mj. environment-in-lessons.de podporuje.

Studenti by měli být zmocněni k samostatnému a společensky odpovědnému rozhodování o spotřebě. V kontextu vzdělávání pro udržitelný rozvoj (ESD) jsou nabízeny různé vyučovací jednotky na podporu kritické reflexe a schopnosti studentů jednat. Když se studenti naučí, jak vybírat a hodnotit potraviny, stanou se v budoucnu odpovědnějšími a udržitelnějšími spotřebiteli.

Spolupráce mezi univerzitami Rýn-Mohan nabízí slibný rámec pro implementaci těchto složitých témat do výuky. Učitel biologie Alfred Bonk zdůrazňuje význam externích projektů, které studentům pomáhají zařadit obsah, který se naučili, do širšího sociálního kontextu. Přístup, který obohacuje vzdělávání jak žáků devátých tříd na Elisabeth Selbert School, tak studentů zúčastněných univerzit.