Nová observatoř: Lži na internetu ohrožují naši demokracii!

Nová observatoř: Lži na internetu ohrožují naši demokracii!

19. března 2025 byla na Sárské univerzitě spuštěna nová observatoř pro online politiku. Tato iniciativa si klade za cíl komplexně prozkoumat dlouhodobé důsledky lží a nepravdivých výroků šířených politiky na internetu. Observatoř vede Rosa M. Navarrete, kterou podporují Alex Hartland a Giuseppe Carteny. Toto nové výzkumné pracoviště je součástí Interdisciplinárního institutu pro sociální informatiku (I2SC).

Historicky se předchozí výzkum zaměřoval na krátkodobé analýzy politických akcí v digitálním prostoru. Dlouhodobé důsledky politického jednání na internetu však dosud nebyly téměř prozkoumány. Již z pozorování nového výzkumného pracoviště vyplývá, že spokojenost s demokracií ve společnosti mírně klesá. Znepokojivé je, že dezinformace zřejmě normalizují společensky nepřijatelný jazyk a chování. Tato zjištění se shodují s výsledky studie Bertelsmannovy nadace.

Dezinformace jako společenský problém

Podle studie nazvané „Nezabezpečená veřejnost“ považuje 84 procent lidí v Německu záměrné šíření nepravdivých informací za velký nebo velmi závažný problém společnosti. Navíc 81 procent dotázaných zastává názor, že dezinformace ohrožují demokracii a sociální soudržnost. Daniela Schwarzer, generální ředitelka Bertelsmannovy nadace, zdůrazňuje, že dezinformace se konkrétně snaží ovlivnit volby a podkopat důvěru v politické instituce a média.

Přes 90 procent dotázaných se domnívá, že cílem těch, kdo posílají dezinformace, je ovlivnit politické názory občanů. Alarmující je zejména to, že 86 procent dotázaných je přesvědčeno, že cílem dezinformací je ovlivnit výsledek voleb. Dezinformace jsou navíc často spojovány s kontroverzními tématy, jako je imigrace, zdraví, válka a klimatická krize.

Globální pohled na dezinformace

Dalším důležitým aspektem této problematiky je globální zpráva Mezinárodní observatoře informací a demokracie, zveřejněná 15. ledna 2025. Tato zpráva zkoumá interakce mezi informačními ekosystémy a demokracií a je založena na analýze více než 1600 zdrojů. Na této komplexní studii se podílelo 60 odborníků, včetně prof. Matthiase Kettemanna z Univerzity v Innsbrucku.

Navzdory rozšířeným obavám z dezinformací zpráva nenašla žádný empirický důkaz, že dezinformace přímo poškozují demokracii. Analýza spíše ukazuje, že diskurz o dezinformacích často vyvolává nedůvěru vůči médiím. Kromě toho je kritizováno, že společnosti shromažďují data, protože to primárně slouží ekonomickému úspěchu a chybí globální regulační opatření a výzkumné perspektivy, zejména na globálním jihu.

Výsledky observatoře a studií jasně ukazují, že dezinformace představují pro demokracii širokou škálu výzev. Zdá se, že politické strany používají klam jako strategický nástroj a rizika klamání voličů se zdají být menší než potenciální přínosy. I2SC by proto měla vyvinout strategie k posílení demokracie a zlepšení způsobu, jakým nakládáme s dezinformacemi.

Stručně řečeno, je jasné, že v době, kdy je digitální komunikace všudypřítomná, je výzkum dlouhodobých důsledků dezinformací nanejvýš důležitý. Nové poznatky Sárské univerzity by mohly pomoci najít způsoby, jak bojovat s nebezpečím dezinformací a jejich vlivu na společnost.

Pro více informací o nejnovějším vývoji dezinformačního výzkumu navštivte uni-saarland.de, bertelsmann-stiftung.de a uibk.ac.at.