Konference Kiel 2025: Vědci diskutují o změnách a výzvách

Konference Kiel 2025: Vědci diskutují o změnách a výzvách

Od pondělí 24. března se na Christian Albrechts University of Kiel (CAU) koná mezinárodní „Kiel Conference 2025“. Této významné konference se zúčastní více než 350 vědců a studentů z různých vědeckých oblastí. Konference je věnována tématu „Velikost sociálních, ekologických a kulturních změn v minulých společnostech“ a jejím cílem je diskutovat a prezentovat aktuální výsledky výzkumu v oblasti sociálních změn a environmentálních adaptací. Prezidentem konference je Prof. Dr. Johannes Müller z Ústavu pro prehistorii a protohistorii ČAU.

Program konference pokrývá celou řadu tematických oblastí, jako jsou klimatické změny, sociální změny, identity, migrace, archeologické metody, digitální inovace a námořní a krajinná archeologie. Speciálním vrcholem je kulatý stůl na téma „Sexismus v archeologii“, který je podpořen doprovodnou výstavou organizace Archéo-Éthique. Kromě toho druhá výstava s názvem „Vše zůstává jinak“ představí výsledky osmileté výzkumné práce v Collaborative Research Center 1266. Součástí konference bude také speciální sekce pro studenty k propagaci mladých vědců.

Udělení Ceny Johanny Mestorfové

Dalším důležitým aspektem Kielské konference je udělení Ceny Johanny Mestorf. Tato cena se uděluje za vynikající dizertační práce v oblasti sociálně-ekologického výzkumu a je dotována částkou 3 000 eur. Johanna Mestorf byla průkopnicí ve svém oboru a první ředitelkou muzea a jednou z prvních profesorek v Německu. Toto ocenění pomáhá ocenit inovativní výzkumné přístupy a vědeckou excelenci.

Kielská konference je jednou z největších vědeckých akcí v německy mluvící oblasti, která se zabývá environmentálními a sociálními souvislostmi v minulosti. Konferenci pořádá Collaborative Research Center 1266 a Cluster of Excellence ROOTS v rámci Akademie Johanny Mestorf na ČAÚ.

Kultura vědeckého diskurzu a důvěra

V širším kontextu se kultura vědeckého diskurzu v Německu vyznačuje značnou společenskou důvěrou. Podle aktuálních průzkumů 62 % Němců „zcela“ důvěřuje významu a platnosti vědeckých poznatků. 69 % respondentů se navíc domnívá, že politická rozhodnutí by měla být založena na vědeckých poznatcích. Vysokoškolští profesoři se těší vysoké důvěře, politikům a novinářům se naopak dostává výrazně menší důvěry.

Věda v Německu zůstává poměrně nezávislá, což vede k této vysoké úrovni důvěry. Země se drží na prvním místě v indexu akademické svobody (AFI), který porovnává akademickou svobodu ve zhruba 180 zemích. Přesto probíhá veřejná debata o možném ohrožení akademické svobody, která je viditelná ve výzvách k zákazům, výzvám k bojkotům a výhrůžkám vůči vědcům. Politická korektnost a spouštěcí varování jsou aspekty, které jsou vnímány jako potenciální hrozby pro autonomii vědců.

Vědecká svoboda je zakotvena v čl. 5 odst. 3 základního zákona a je považována za zásadní pro nalezení pravdy ve vědě. Vědecké diskurzy se vyznačují principy jako univerzalismus, nezaujatost a organizovaný skepticismus. Od vědců se vyžaduje, aby ve svém diskurzu odložili osobní preference a politické vášně stranou, aby zajistili konstruktivní debatu.

S ohledem na nadcházející konferenci v Kielu je jasné, že jak vědecký dialog, tak společenské přijetí vědeckých poznatků mají zásadní význam pro efektivní řešení výzev sociálních a ekologických změn. Další informace o konferenci a kultuře vědeckého diskurzu naleznete v reportáži od uni-kiel.de, tu-darmstadt.de a bpb.de odkazoval.