Premiéra ve studentském divadle: Poslední oheň potěší Lübeck!
Zažijte studentské divadlo na univerzitě v Lübecku s „Posledním ohněm“ od Dea Loher, 22.–28. června & 2. + 4. července 2025 ve staré kotelně.

Premiéra ve studentském divadle: Poslední oheň potěší Lübeck!
Dne 26. června 2025 uvede studentské divadlo na univerzitě v Lübecku na jeviště premiéru hry „Poslední oheň“ od Dea Loher. Tato inscenace je součástí hlubokého divadelního projektu, který se zabývá tématy hněvu, něhy, smutku a naděje. Dílo mělo původně premiéru v roce 2008 a od té doby zaujalo mnoho diváků.
Děj se odehrává v klidném městečku, které je otřeseno katastrofou. V průběhu díla jsou působivě vykresleny jednotlivé procesy vyrovnávání se se smutkem a nutností pokračovat v životě. Tato témata jsou v představeních zvláště aktuální a aktuální, jak zdůrazňují zástupci univerzity.
Podrobnosti o představení
Termíny představení „Posledního ohně“ jsou 22., 27. a 28. června a 2. a 4. července 2025. Všechna představení začínají ve 20:30, vstup začíná ve 20:00. Místem konání představení je Old Kesselhaus v kampusu univerzity v Lübecku, vhodné prostředí pro tuto hlubokou prezentaci.
Vstupenky na představení jsou k dispozici prostřednictvím univerzitního online portálu k dispozici zde.
O pozadí dílu
Dea Loher ve své tvorbě interpretuje klasickou pohádku „Modrovous“ od Charlese Perraulta, která má kořeny v roce 1697. Tento příběh, který byl v průběhu staletí adaptován v různých podobách, se zabývá temnými aspekty rodinných pout a mocenských vztahů mezi pohlavími. V centru pozornosti je Heinrich Blaubart, prodejce dámské obuvi, který se promítá do ideálů různých žen a je utvářen svými vztahy s partnerkami. Motiv Modrovouse se tak proměňuje v úvahu o naději žen v těžkých životních situacích.
Ústředním motivem Loherovy adaptace je osamělost, kterou symbolizuje tanec, zejména tango. Výměna mezi postavami je prezentována jako typ komunikace, která probíhá fyzicky i emocionálně. Tance v díle představují touhu po lidském spojení a výzvy, které s tím přicházejí.
V této souvislosti se hovoří i o událostech kolem Julie, Heinrichovy první manželky. Z lásky si bere život a stává se tak v jeho očích ideální ženou. To vyvolává hluboké otázky o rozporech v lásce a definici „špatného“, které reflektují účinkující i divák.
Studenti 12. třídy Tübingen Free Waldorf School, kteří se podílejí na produkci, vnášejí do představení své vlastní myšlenky a emoce. Je podporován otevřený dialog o tématech smutku, touhy a existenciálních otázek života. Vedoucí třídy Jürgen Bauer a tým pod vedením Volkera Schuberta se intenzivně zabývali emocemi a motivy díla, aby vytvořili dojemný divadelní zážitek.