Most mezi neurovědou a AI: Fatma Deniz inspiruje na #rp25

Most mezi neurovědou a AI: Fatma Deniz inspiruje na #rp25

25. dubna 2025 se na #rp25 uskutečnila senzační přednáška Fatmy Deniz, která se zabývala reprezentací jazyka v lidském mozku a jeho srovnáním s velkými jazykovými modely. Fatma Deniz, přední neurovědkyně a počítačová vědkyně, je v současnosti řádnou profesorkou informatiky na Technické univerzitě v Berlíně a také viceprezidentkou pro digitalizaci a udržitelnost. Ve svém vystoupení zdůraznila, že komplexní neuronové sítě hrají ústřední roli v porozumění lidské řeči a že sémantické zpracování probíhá v podobných oblastech mozku jako ve velkých jazykových modelech, které se dnes používají v umělé inteligenci (AI).

Cílem Denizova výzkumu je vybudovat most mezi neurovědou a umělou inteligencí. Jejich zjištění by mohla mít praktické využití, zejména při léčbě jazykových poruch a vývoji systémů umělé inteligence, které mají jazykové schopnosti podobné lidským. Tyto technologie jsou zásadní pro prohloubení našeho porozumění základním mechanismům zpracování jazyka, které se v digitálních humanitních oborech stává stále důležitějším.

Neurokognitivní modely zpracování jazyka

Dalším důležitým tématem současného výzkumu jsou neurokognitivní modely sluchového porozumění řeči u dospělých. Tyto modely poskytují rámec pro časové řady a funkční neuroanatomii ovlivňující syntaktické, sémantické i lexikální procesy. Samostatné sítě v levé hemisféře hrají roli, zatímco prozodické procesy probíhají v pravé hemisféře. Cílem výzkumu je popsat funkční a strukturální vztahy mezi klíčovými jazykovými oblastmi mozku, jako jsou temporální, frontální a subkortikální oblasti.

Dále zkoumá, jak tyto lingvistické prvky interagují s jinými lingvistickými a nejazykovými oblastmi, jako je paměť a emoce. To vede k rozšířenému pochopení hierarchických systémů zpracování jazyka, které mají zásadní význam pro vývoj výkonných modelů umělé inteligence.

Umělá inteligence a její role v humanitních vědách

Umělá inteligence a strojové učení se nyní staly základními prvky digitálních humanitních věd. Umožňují nové způsoby analýzy, struktury a interpretace složitých dat. Umělá inteligence kombinuje tradiční humanitní metody s výkonnými algoritmy a vytváří nové možnosti pro rozpoznávání vzorů a analýzu velkého množství dat.

Systémy umělé inteligence jsou schopny zpracovávat přirozený jazyk a obrázky, přizpůsobovat se novým informacím pomocí vhodných algoritmů a automaticky řešit složité úkoly. V humanitních oborech se AI často používá pro analýzu velkých dat, automatické rozpoznávání textu a kulturní analýzu vizuálních a zvukových médií. To ukazuje nejen přidanou hodnotu, kterou tyto technologie nabízejí, ale také jejich potenciální dopad na budoucnost výzkumu.

Souhrnně lze říci, že spojení neurověd a umělé inteligence představuje slibnou cestu pro další rozvoj systémů zpracování jazyka. Zjištění Fatmy Deniz by mohla být nápomocná jak při optimalizaci léčby jazykových poruch, tak při vývoji systémů umělé inteligence, které mají jazykové schopnosti podobné lidským.